Kupka slibuje: Všichni Češi budou mít blíže k Baltskému moři

„Po dokončení české části D11 budou mít všichni Češi blíže k Baltskému moři, protože polská dálnice S3 pak propojí české hranice a Gdaňsk,“ uvedl Kupka po schůzce s prezidentem.

Ve čtvrtek odpoledne se podle ministra bavili o klíčových spojeních. „Například mezi Brnem a Vídní, dálnice D52, nebo dálnice D11 směrem od Jaroměře na Trutnov,“ vyjmenoval Kupka s tím, že se stavbou tohoto příhraničního úseku u Polska by chtěl začít už letos.

Podle Kupky budou mít takové cesty příspěvek k větší konkurenceschopnosti České republiky. „Klíčové strategické investice budou hrát zásadní roli v tom, jakým způsobem bude schopna Česká republika obstát v konkurenčním boji s Polskem a s dalšími sousedy. Proto i dopravní infrastrukturní investice musí mít váhu,“ zdůraznil.

S Pavlem se prý shodl na tom, že Česká republika musí i ve složitých ekonomických časech investovat. „Pokud bychom to neudělali, ztratíme šanci snáz splácet i historické dluhy,“ upozornil ministr dopravy.

Vláda podle něj bude v létě jednat o takzvaných PPP projektech na výstavbu dopravní infrastruktury. Jde o spolupráci soukromého a veřejného sektoru.

Podle ministra bude nutné zajistit větší vějíř finančních nástrojů. „Pokud začneme s přípravou PPP projektů, samotné stavby začnou v příštím, nebo dokonce přespříštím vládním období,“ uvedl Kupka. Na stole podle něj jsou klíčové stavební projekty a ČR musí řešit, jak je financovat.

Kupka nedávno novinářům řekl, že stát bude na investice do rozvoje dopravní infrastruktury, na opravy a údržbu potřebovat v letech 2024 až 2050 celkem 5,1 bilionu korun. Z toho v příštích deseti letech půjde o 2,8 bilionu v cenách roku 2022. V průměru bude potřeba zajistit pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury 182 miliard korun ročně.

S Pavlem hovořil například i o výstavbě vysokorychlostních železničních tratí. Ty podle ministra povedou k rozvoji ekologické dopravy a uvolnění kapacity stávajících železničních koridorů. „Bez vybudování železnice v nové stopě nebude možné přesouvat víc nákladu na železnici, protože současné koridory víc prostoru nemají,“ upozornil Kupka.