Kupka: Omezíme slevy na jízdném

Je to historický dluh, který má Česká republika vůči dopravní infrastruktuře. Schází pražský okruh. To, že ho nemáme, způsobuje v tuhle chvíli celou řadu komplikací jak Pražanům, tak Středočechům. A fakticky i velké části motoristů, kteří míří z jednoho konce republiky na druhý. Pokud se musí dostat přes uzel Prahy, tak to pro ně může často znamenat mnohahodinové zdržení. Pro řidiče kamionů je to tak trochu černá můra.

A další úzké hrdlo je samotná dálnice D1, protože platí totéž. Pokud se potřebujete dostat z východu na západ nebo naopak, tak máte k dispozici jedinou tepnu. A to je opravdu dálnice D1 s tím, že vede přes Vysočinu, kde v průběhu zimních období nastávají komplikované klimatické podmínky. A proto opravdu potřebujeme paralelní komunikaci v podobě dálnice D35.

Především je potřeba velmi důsledně sledovat výstavbu těch klíčových úseků pražského okruhu. V tuhle chvíli se projednává z důvodu systémové podjatosti (pražského magistrátu – pozn. red.) stavba 511, která spojuje D1 a Běchovice. A na ni pak budou navazovat další stavby. A pevně věřím, že se tuhle část podaří vystavět v tomhle volebním období.

A pak jsou tu části severní: od Ruzyně přes Březiněves a od té směrem k Počernicím. A tam je nezbytně nutné, a není to samozřejmost, abychom dokázali připravit celý ten proces EIA, tj. posuzování vlivu na životní prostředí. A projít stavebním řízením tak, aby stavby byly opravdu připravené. A ve výhledu dalších let se podařilo pražský okruh dokončit.

Hned jsem se vydal po ČR, abych se podíval na složité dopravní stavby. Je naplánováno, že v následujících letech se bude otevírat více kilometrů – v letošním roce to bude 20 kilometrů dálnic, v tom následujícím by ta suma měla přesáhnout 40 kilometrů a v roce 2024 bychom se měli dostat dokonce nad 50 kilometrů. Ale bohužel ani v průběhu stavby, když se rozběhne, to není samozřejmé.

To bychom se právě chtěli postarat o to, aby se opravdu těch 200 kilometrů podařilo zvládnout. Abychom na to měli finanční prostředky.

To už samo o sobě by znamenalo prohru. Prohru především pro Českou republiku. Proto se snažíme zachovat tempo investic. Jsou to investice do budoucnosti. Pokud se má rozběhnout česká ekonomika, tak jsou nezbytně třeba. Zároveň ale platí, že musíme spořit zejména v provozu.

Na vlastní je často větší přísnost. Už jsem se bavil se Zbyňkem Stanjurou o tom, jakým způsobem zajistit úspory na letošní rok. Přišli jsme s úsporami v řádu miliard korun a nedotkli jsme se investičního tempa a investic. To je důležitá zpráva.

Teď nechci a nemůžu předjímat, jak bude rozpočet ve výsledku vypadat, ale i z toho, co tu říkám a jak předpokládáme a plánujeme začátky staveb, tak v oblasti investic do dopravní infrastruktury opravdu zachováme investiční tempo.

S ohledem na to, že se fakticky deset let cena dálničních známek nezvýšila, ale naopak se opravdu významně rozšířila dálniční síť. Vím, že to není populární. Ale pokud se na jedné straně objevuje inflace a rozšiřuje se dálniční síť, což znamená nejenom výdaje na výstavbu, ale i údržbu. Troufnu si tvrdit, že je namístě to férově říct.

O tom se chceme bavit. Aby to zdražení s tou konkrétní částkou přineslo i automatické řešení do budoucna. Aby to bylo pro řidiče srozumitelné. Budou vědět, že pokud stát na jedné straně rozšíří dálniční síť, bude s tím spjato i navýšení ceny dálniční známky. V Rakousku to mají třeba tak, že odvozují cenu dálniční známky zejména od inflace.

Myslím, že to přichází reálně do úvahy od příštího roku.

To je nezbytně nutné. Jednak to jak koalice SPOLU, tak koalice PirSTAN před volbami jasně pověděla. A my teď hledáme způsob, který by byl sociálně citlivý. Chceme rozumný zásah do těch slev. Tím už vlastně říkám, že nedojde k jejich vynulování.

Hledáme rozumnou míru, která by neodvedla lidi z veřejné dopravy a tím pádem zase nenavýšila například výdaje krajů na poskytování služeb dopravní obslužnosti, protože jsou to spojité nádoby.

To není, že bych vám to číslo nerad pověděl, ale je to teď opravdu věc několika dnů, kdy se na tom dohodneme a musíme zhodnotit míru a možnosti rozpočtu.

Bohužel předchozí vláda, která rozhodla o těch slevách, ani do svého návrhu, který znamenal obrovský schodek, nepřichystala finanční prostředky v příslušné výši (3 až 4 miliardy korun), aby to pokrylo jejich 75procentní slevy.

Každý, kdo by teď seděl na tomhle křesle, i kdyby to byl Karel Havlíček (ANO), by se teď musel hrozně kroutit, aby národu vysvětlil, jak to udělá. Musel by dále zadlužit republiku.

Uděláme takový zásah, který by odliv cestujících neznamenal.

Co je důležité, po mnoha letech se v tomto roce začne stavět. Nepřisuzuji si za to zásluhy. Na druhou stranu dávám jasný závazek, že tu výstavbu budu sledovat, a pokud se tam objeví problémy, budu je okamžitě řešit.

Důležité bude, aby se v následujících letech opravdu dařilo postupovat dopředu a ve výhledu následujících pěti let se opravdu podařilo dospět i s touhle důležitou železnicí.

V roce ’27, ’28 by to už opravdu mohlo dobře dopadnout.

Podle mého soudu to aktuální není. České dráhy mají v současnou chvíli tolik závažných problémů, že předně musíme řešit je. Samozřejmě to dramaticky souvisí s covidem, kdy dramaticky klesly tržby, ale ČD si s sebou nesou i celou řadu vážných historických dluhů. A je úplně jasné už po prvních týdnech v roli ministra dopravy, že ozdravení ČD bude jedno z významných témat současného funkčního období.

A pokud by to neměl být pro český stát vážný problém ve smyslu čisté ztráty, tak by privatizace v tuhle chvíli opravdu nic nepřinesla.

Nevyčetl. Vlastně o tom nebyla řeč.

Žádné nepřišly. Když se podíváme na megalomanský projekt, tak i v základní analýze se ukázalo, že jsou významně nadhodnocovány efekty – přínosy – a podhodnocovány náklady a veškeré komplikace, které by s tím byly spojené.

Nějaká budoucnost v ní je. Nejsem ale tak pyšný, abych tvrdil, že současná podoba elektromobily je perspektiva na dalších dvacet třicet let. Dokonce bych si spíše vsadil na to, že těch různých jiných řešení s ohledem na rychlý technologický vývoj budeme mít k dispozici víc.

A i to mě vede k tomu odmítnout ty drsné restrikce, které ve výsledku ani nepotřebujeme. Když se podíváme na chování automobilek, do roku 2035 pravděpodobně dávno vymyslí jiné druhy pohonu a nastaví své výrobní programy tak, aby zvládly udržet krok s konkurencí a technologickým vývojem.

(kývá) V tom vidím odpovědnost toho resortu. To už je dnes na stole. Celá řada lidí se dnes vydala směrem, že si pořizuje z mnoha různých důvodů elektromobily. A očekávají, že je na české dálniční a silniční síti budou mít kde nabít.

Logicky. Byl to jeden z důležitých kongresů na české politické scéně. Jsem rád, že to dopadlo tak, jak to dopadlo, protože to mimo jiné znamená posílení všech těch rozumných členů Pirátské strany a pro mě rozumného proudu tohoto pořád ještě relativně nového uskupení.

V každé straně jsou lidi různých názorů. Klíčové je, který ten proud, hlas, vítězí. Jsou to demokratické strany. Vytěsnit všechny ty, co třeba mohou vypadat jako pomatené názory, či špatně přečtené knihy, to úplně dobře nejde.

Já pěvně doufám, že tak dlouho jako ta vláda.

Náš závazek je tu koalici dotáhnout celým tím volebním obdobím až do úspěšného konce. Teď vytvářet spekulace, že to může skončit dřív... Všechno může mít své problémy.

Kdybychom se báli, tak nemůžeme do vlády.

Jak funguje koordinace s pražským magistrátem? Chybí mu Líbeznice, kde dlouhé roky zastával post starosty? Proč je proti povinnému očkování?

Poslechněte si celý rozhovor v úvodním audiu nebo si ho pusťte ve své oblíbené podcastové aplikaci.