Kuks získal zpět léta ztracené prameny

Vodu si obyvatelé, za éry Františka Antonína Šporka (1662-1738), lázeňské obce s trojicí léčivých pramenů ve znaku, doslova vymodlili. Plné podzemní jezero považují za malý zázrak.

„Místní keramička Marie Bukovská zhotovila sošku sv. Lucie umístěnou v místě vyschlého prameniště. Pravidelně na Luciin svátek 13. prosince jsme tam zapalovali svíčky a horovali za návrat pramenů. A ona nás vyslyšela,“ neodpírá podíl Římany umučené křesťanky ze Syrakus na návratu symbolů obce kukský starosta Jiří Beran (nezávislý).

„Hlavní zásluhu má ovšem hydrolog, který provedl hydrogeologickou analýzu a stanovil postup, jak vodu obci vrátit,“ doplnil prozaičtěji Beran. Hydrolog určil jako nejreálnější příčinu ztráty pramenité vody porušení dna podzemního jezera, odkud prameny po staletí vyvěraly. Havárii způsobil stometrový vrt pro tepelné čerpadlo rodinného domu.

Voda z plné kaverny zmizela v květnu 2017 takřka okamžitě po vytažení vrtné soupravy ze země. „Zmizela ze dne na den,“ vzpomněl Beran.

Zároveň vyschly chrliče Titánů, zámecké fontány a voda začala kvapem ubývat z domovních studní a kanalizace. „To mělo vliv na funkci čistírny odpadních vod. Nezbylo, než změnit technologii čistění za 380 tisíc korun, abychom byli schopní splaškovou vodu vůbec vyčistit,“ popsal Beran důsledek vyschlých pramenů na každodenní život 270hlavé turisticky hojně navštěvované obce.

Kuks s vrtařskou firmou dospěl díky hydrogeologickým posudkům k dohodě o nápravě vzniklých škod za miliony korun. Vrtaři zprvu argumentovali dlouhodobým suchem, což hydrologové zpochybnili. Firma nakonec všechny způsobené škody zaplatila. „Jsem rád, že jsme byli schopní si sednout ke stolu a bez nekonečných soudních tahanic najít oboustranně přijatelné řešení,“ podotkl Beran.

Dno kaverny provrtané korunkou vrtáku se podařilo utěsnit a podzemní jezero se začalo od loňského podzimu i díky vytrvalým srážkám rychle plnit. Mocnost kukského pramene se zdá letos z jara větší než v nedávné minulosti.

„Jednoduše řečeno kavernu naplněnou i díky klimatickým podmínkám se povedlo zašpuntovat,“ doplnil Beran, podle něhož jde o poučení do budoucna, že vrtnou činnost v Kuksu nelze dělat a když tak s maximální opatrností.

„Prameny byly hybatelem vzniku celého barokního areálu. Představují nedílnou součást kulturního dědictví,“ míní kastelán Hospitalu Kuks Libor Švec.