Článek
Vrtaři zřejmě uvolnili vodě cestu z jezírka třicet metrů pod zemským povrchem hluboko do podzemí.
„Jeden den vrtali a druhý den voda nebyla. Doposud se sice neprokázala přímá souvislost mezi úřady povolenou vrtnou činností a zmizelými prameny, nicméně se objektivně domníváme, že existuje. Firma, která vrty prováděla, spolupracuje, i když vlastní podíl na škodě odmítá. Zánik pramenů dává do souvislosti se suchem. Jasno snad přinesou výsledky hydrologických posudků,“ popsal kukský starosta Jiří Beran (nezávislý).
Prameny k obci patří
Ztráta nezanedbatelných doplňkových vodních zdrojů uprostřed letní turistické sezóny a v časech sucha představuje pro Kuks, kam loni zavítalo přes 100 tisíc návštěvníků, tvrdou ránu. Prameny napájená dvacítka studní vyschla. Lidé ztratili možnost zadarmo zásobovat obydlí kvalitní vodou.
„Kromě dvou jsou všechny postižené domácnosti naštěstí napojeny na obecní vodovod,“ doplnil Beran. „Zúčastněné strany se dohodly na průzkumu geologického podloží, podle čehož se určí, jak vzniklou situaci napravit,“ doplnila za Vodoprávní úřad ve Dvoře Králové nad Labem mluvčí tamní radnice Miroslava Kameníková.
Vodu přestaly po třech stoletích chrlit i sochy Neptunů nad kaskádovými koryty barokního schodiště. Sídlo rodu Šporků, zrenovované nedávno za skoro půl miliardy korun, ztratilo atrakci připomínající kdysi jedny z nejproslulejších českých lázní, stavěné v 18. století na roveň Karlovým Varům. Šlechtu z celé Evropy tehdy lákaly do Kuksu hlavně prameny považované za léčivé.
„Jejich léčebné účinky si nechal na pražské medicínské fakultě ověřit zakladatel místních lázní František Antonín Špork. Kuks byl však dávno předtím známý údajnou léčivostí pramenů,“ přiblížil Libor Švec, kastelán kukského hospitálu postaveného na protějším svahu. Ztráta trojice kdysi lázeňských pramenů barokní areál zmrzačila.
„Nejde o žádnou legraci. Prameny existovaly tři sta let a byly hybatelem vzniku celého nynějšího areálu. Představují nedílnou součást kulturního dědictví,“ podotkl Švec.
Renesanci pramenů a opětovné naplnění podzemního jezírka odhaduje obcí najatý hydrogeolog nejdříve na příští jaro. Kuks se ale ztracených pramenů zřejmě hned tak nedočká. „Podle mne je hydrolog velkým optimistou,“ podotkl Beran.
Možností, jak vrátit Kuksu pramenitou vodu, existuje několik. Experti snad brzy napovědí, zda nákladnou záležitost nakonec zaplatí vrtařská firma, nebo obec. „Cílem není někoho kriminalizovat, ale všechno vrátit do původního stavu a podzemní jezírko opět naplnit pramenitou vodou. Prameny máme v obecním znaku, který dnes poněkud ztrácí smysl,“ tvrdí Beran.
Starosta za nejkrajnější řešení považuje možnost nahrazení ztracených pramenů vodou hnanou čerpadly z Labe alespoň do chrličů Neptunů nad barokním schodištěm.