Článek
O několik let později trubky přivedly ropu i do českých rafinerií v Kolíně, Pardubicích, Kralupech a v Litvínově. O necelých 30 let později si surovinová závislost na Rusku vynutila výstavbu druhého ropovodu, tentokrát z německého Ingolstadtu.
Hořanský koridor na Mostecku napojený na ropovod Družba (vlevo)
Ropovod Družba v ČR přímo navazuje na jeho slovenskou část, která je napojena přes Ukrajinu a Bělorusko na síť ruských ropovodů.
Dobový tisk uváděl spuštění ropovodu za příklad socialistické spolupráce a nezištné pomoci Sovětského svazu.
Stavba ropovodu Družba v 60. letech na Havlíčkobrodsku.
Stavba části ropovodu Družba na Havlíčkobrodsku v 60. letech. Těžký bagr hloubí rýhy pro uložení svařeného potrubí.
Česká část ropovodu Družba byla uváděna do provozu postupně – základní část v letech 1964 a 1965. V dalších letech se ropovod dostavoval, a pro přepravu ropy se tak využívají příslušná zdvojení. Celková délka trasy ropovodu Družba v ČR včetně zdvojení je nyní 473 kilometrů a přepravní kapacita české části ropovodu je devět milionů tun ropy ročně.
O stavbě se rozhodlo v prosinci 1958, výstavba začala o dva roky později. Ropovod začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a Německa, jižní přes Ukrajinu pak do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Kapacita ropovodu je až jeden milion barelů ropy denně.
V roce 2005 zasáhla ropovod havárie, při které na Čáslavsku vyteklo do okolí tři sta tisíc litrů ropy.
V roce 2005 zasáhla ropovod havárie, při které na Čáslavsku vyteklo do okolí tři sta tisíc litrů ropy.
Do roku 1989 dováželo tehdejší Československo ročně až 18 milionů tun ropy z bývalého Sovětského svazu výhradně tímto ropovodem. Od roku 1994 spravuje ropovod Družba na českém území společnost MERO.