Článek
Lessy zatím odmítl vyslyšet Kubiceho pondělní výzvu k rezignaci s tím, že k tomu nemá důvod. Za normálních okolností je přitom policejní prezident neodvolatelný, v kárném řízení je ovšem situace jiná. V něm může ministr v krajním případě uložit i trest odnětí služební hodnosti, což v praxi znamená okamžité propuštění ze služby.
Lessyho prostořekost
Podklady k rozhodnutí o případném zahájení kárného řízení dostal Kubice podle svého mluvčího Pavla Nováka od Inspekce policie ve čtvrtek. A bez zajímavosti přitom není ani pozadí aktuálního Lessyho problému, týká se totiž jednání, za které Kubice prezidenta před časem velmi tvrdě kritizoval s tím, že není s jeho funkcí v čele policie slučitelné.
A o co šlo? Zjednodušeně řečeno o upovídanost. Lessy totiž v rámci boje policejních špiček začátkem září v rozhovoru pro Právo napadl náměstka zlínského policejního šéfa Jaroslava Vaňka, když na jeho adresu prohlásil, že ho v době působení na jihomoravské krajské správě dlouhodobě kryl před udáními a trestními oznámeními Rudolf Setvák, jeden z obviněných v kauze brněnského policejního gangu. A zároveň přitom naznačil, že Vaněk mohl být propojen i se samotným gangem.
Policejní prezident Petr Lessy
Kubice tehdy označil Lessyho chování za nestandardní a nepřípustné. „Nemůže se takto vyjadřovat k věcem, které jsou předmětem trestního řízení, to si nesmí dovolit žádný policista,“ řekl k tomu v září ministr a vůbec poprvé přitom v souvislosti s Lessym promluvil o možné rezignaci. „Mám pocit, že tento týden policejní prezident na tuto cestu našlápnul,“ prohlásil tehdy Kubice.
Mohl porušit etický kodex
A nyní se mu tento případ vrátil na stůl. Vaněk si totiž Lessyho prostořekost nenechal líbit a podal na něj trestní oznámení pro pomluvu. To sice policejní inspekce odložila s tím, že o trestný čin se nejednalo, nicméně předala celou věc s podezřením na kázeňský přestupek k vyřízení právě ministrovi vnitra.
Podle inspekce totiž prezident zvolil zcela nevhodný způsob komunikace s médii, čímž porušil etický kodex i základní povinnosti policisty.
„Ministr se nyní seznámí s obsahem spisu a rozhodne, zda zahájí s policejním prezidentem kázeňské řízení,“ řekl k tomu Právu Novák s tím, že Kubice ustanovil poradní skupinu, která mu má doporučit rozhodnutí.
Pokud by ministr kázeňské řízení skutečně zahájil, má ze služebního zákona k dispozici celou škálu možných trestů, od písemného napomenutí přes pětadvacetiprocentní srážku z platu až k tzv. odnětí služební hodnosti a tedy i k okamžitému propuštění.
Tento trest může příslušný služební funkcionář udělit např. při porušení služebního slibu, při opakovaných prohřešcích nebo při spáchání přestupku se „zvlášť škodlivým následkem“. Posouzení míry škodlivosti je přitom právě na funkcionáři, který o kázeňském trestu rozhoduje.
Proti případnému trestu uloženému v kázeňském řízení si může každý policista podat rozklad, o tom by pak v tomto konkrétním případě rozhodovala ministerská rozkladová komise.