Článek
Paroubek v žalobě tvrdil, že Kubiceho zpráva zveřejněná těsně před volbami zasáhla do jeho práva na ochranu soukromého života a dobrého jména. Nevysoudil však ani omluvu, ani odškodnění 50 000 korun.
Paroubek ČTK sdělil, že s rozhodnutím soudu nesouhlasí, ale respektuje je. Podle něj je pravda na jeho straně. Zváží po dohodě s právníky další kroky.
Paroubek v dovolání argumentoval tím, že se Kubice dopustil excesu, za který by měl nést zodpovědnost. Žádal Nejvyšší soud o to, aby kauzu vrátil k soudu prvního stupně. Nejvyšší soud Paroubkův podnět zkoumal asi rok a půl, nakonec odvolání odmítl jako nepřípustné.
"Rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam," stojí ve stručném odůvodnění.
Únik těsně před volbami
Takzvaná Kubiceho zpráva se dostala na veřejnost v roce 2006, a to těsně před parlamentními volbami. Hovořila o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Mimo jiné tvrdila, že tehdejší premiér a šéf ČSSD Paroubek se snažil ovlivňovat vyšetřování některých případů, například neobjasněné vraždy kontroverzního podnikatele Františka Mrázka či údajné korupční kauzy biolíh.
Paroubek tvrdil, že zpráva objektivně poškodila jak ČSSD, tak jeho pověst. Kubice podle Paroubka nerespektoval předpisy a zveřejnění zprávy bylo vybočením z jeho pravomoci. Navíc prý dostatečně neupozornil na to, že údaje obsažené v dokumentu jsou jen neprověřené policejní stopy, nikoliv důkazy.
Kubice se hájil tím, že zprávu předal sněmovnímu branně-bezpečnostnímu výboru v režimu důvěrné. To, že se o citlivých detailech dozvěděli novináři, už prý nebyla Kubiceho chyba.
S Kubicem se kvůli zprávě soudila také ČSSD, nakonec ale žalobu stáhla.