Článek
„Na průběh státního pohřbu neexistuje žádné univerzální pravidlo. Dejte nám čas. Záleží především na tom, co si bude přát rodina,“ řekl Novinkám ředitel odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Vladimír Kruliš.
Jeho slova potvrzují i bývalí protokoláři Miroslav Sklenář a Jindřich Forejt.
„Obecně lze samozřejmě říci, že když ve funkci zemře druhý nejvyšší ústavní činitel, stát se k tomu musí postavit čelem,” poznamenal Sklenář. Stejně se vyjádřil i Forejt. „Byl to druhý muž této země, proto se mu podle mého názoru patří prokázat nejvyšší pocty,” řekl.
Oba rovněž zdůraznili, že na organizaci posledního rozloučení se mohou podílet Teplice, které Kubera z pozice primátora mnoho let vedl, i ODS.
Forejt jako možné pocty zmínil například smuteční zasedání dolní i horní komory Parlamentu či smuteční zasedání vlády, vojenské pocty nebo třeba vystavení jeho ostatků, aby se jim mohla poklonit veřejnost.
Zákon detaily neupravuje
Průběh státního pohřbu neupravuje žádný zákon, vychází z přání rodiny a zvyklostí. Státní pohřeb Václava Havla probíhal v katedrále sv. Víta na Pražském hradě a začal ve 12 hodin minutou ticha a zádušní mší. Obřad doprovázely vojenské pocty, Havel byl coby prezident také vrchním velitelem ozbrojených sil.
Před obřadem bývá vystavena rakev s čestnou stráží, poté se koná smuteční průvod. Tělo Václava Havla do katedrály sv. Víta dovezla lafeta, což je vůz, který přepravuje vojenská děla.
Zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera
V závěru Havlova pohřbu zazněla česká hymna a z Petřína bylo vypáleno 21 salv.
Pohřeb organizovala rodina spolu s nejvyššími ústavními činiteli, tehdejším prezidentem Václavem Klausem, předsedou Senátu Milanem Štěchem, šéfkou Sněmovny Miroslavou Němcovou a tehdejším premiérem Petrem Nečasem.