Pavel se vládě montuje do rozpočtu. Vetem hrozí jako první prezident

Prezident má k návrhu výhrady kvůli možnému podhodnocení výdajů alokovaných na obnovitelné zdroje či kvůli převedení výdajů na platy nepedagogických pracovníků ze státu na obce. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) naopak podle prezidenta, respektive jeho ekonomických poradců, zjevně nadhodnotil příjmy rozpočtu v oblasti emisních povolenek a zisků státních podniků.

Kvůli vyjasnění v pondělí zamířil na Hrad premiér Petr Fiala (ODS) v doprovodu šéfa státní kasy, kteří po jednání vyslovili naději, že se jim prezidenta povedlo o navržené podobě rozpočtu přesvědčit.

Podle Stanjury je nejistota na straně příjmů kolem půl procenta objemu a na straně výdajů kolem jednoho procenta. Případné nesrovnalosti by podle něj bylo možné dorovnat z provozních výdajů.

Prezidentské výhrady k podobě rozpočtu nejsou Pavlovou specialitou. Kriticky se k návrhům nejdůležitějšího zákona opakovaně vyjadřoval svého času i prezident Václav Klaus.

O návrhu rozpočtu na rok 2010 uvedl, že považuje jeho deficit „za zoufale špatný“. Zároveň ale dodal, že „nevidí dobré řešení“.

Tehdy se spekulovalo, že by prezident podpis nepřiložil, nicméně by ani nevyužil veta. Pak by rozpočet po uvedené lhůtě i bez podpisu prezidenta platil – Klaus by vyjádřil svůj odpor k rozpočtu, ale zároveň nevyvolal hrozbu provizoria. Nakonec prezident připojil svůj podpis pod nejdůležitější zákon roku až 27. prosince. Stalo se tak v živém vysílání diskusního pořadu. „Není důvod vymýšlet rozpočtové provizorium,“ dodal tehdy Klaus k návrhu, který připravil úřednický kabinet premiéra Jana Fischera, jehož členy navrhly ODS, sociální demokraté a Strana zelených.

O rok dříve s vidinou rozbíhající se ekonomické krize označil Klaus návrh rozpočtu za „úsměvnou věc, která je založena na naprosto fiktivních číslech“, a vyzval k jeho revizi. Kritice neušel ani rozpočet na rok 2006, který podle tehdejšího prezidenta obsahoval „předvolební dárečky“, které se promítly do schodku. Ten měl být podle hlavy státu v době ekonomického růstu vynulován, či alespoň dramaticky snížen. Ještě o poznání kritičtěji se o rozpočtech, zejména o narůstající výši schodků, vyjadřoval Klaus po skončení prezidentského mandátu. Pracovní návrh rozpočtu operující v době epidemie covidu s deficitem 500 miliard korun označil v červenci 2020  za „konec světa“.

O podmínkách, které zajistí nevetování rozpočtu hovořil i Klausův nástupce Miloš Zeman. V roce 2014 konstatoval, že je nebude vetovat za splnění několika podmínek, konkrétně pokud růst investic bude vyšší než růst spotřeby domácností a ten bude vyšší než růst spotřeby vlády.

Kritikou rozpočtu nešetřil Zeman ve Sněmovně v únoru 2022. ČR tehdy hospodařila v rozpočtovém provizoriu poté, co se Fialův kabinet rozhodl překopat návrh připravený vládou Andreje Babiše (ANO). Babišova ministryně financí Alena Schillerová navrhla rozpočet se schodkem ve výši 377 miliard korun, který Stanjura přepracoval na 280 miliard. Schodek nakonec dosáhl 360 miliard, neboť Rusko napadlo Ukrajinu a veškeré ekonomické predikce se rozplynuly. Zeman nicméně v listopadu téhož roku vetoval novelu rozpočtu, což Sněmovna záhy přehlasovala.