Článek
Daubner, který za Piráty v roce 2019 kandidoval do Senátu a skončil třetí, píše, že si před čtyřmi lety myslel, že Piráti jsou liberální středová strana. Líbilo se mu prý, že kladou důraz na transparentnost a jasná pravidla.
„Jenže minimálně poslední rok, spíše déle, se klima u Pirátů hodně změnilo. Uvnitř strany začali být mnohem více slyšet ukřičení extrémní levičáci (kteří se bůhvíproč označují jako progresivisté). Principy, které pro Piráty vždy platily (například nekumulace funkcí), najednou už neplatí, i když je máme v našich vnitřních pravidlech, respektive platí jen pro někoho,“ stěžuje si na Facebooku.
Piráti přišli o místopředsedu Kučeru
Zjevně tím naráží na fakt, že předseda strany Ivan Bartoš si hodlá ponechat post poslance i ministra pro místní rozvoj ve vznikající Fialově vládě, ačkoliv piráti bojují za prosazení tzv. klouzavého mandátu a uvnitř partaje si dodnes zakazovali kumulaci funkcí v kodexu zastupitele. Dnes strana tvrdí, že kodex se nevztahuje na posty poslanců a ministrů.
„Čím dále více se rozmáhá manipulace a někteří vysoce postavení Piráti vysloveně lžou. Vedení strany téměř vůbec nekomunikuje se členskou základnou, protože se bojí skládat účty z volebního superdebaklu, za který je samo nejvíce odpovědné,“ přisazuje si Daubner.
Jde o korýtka
Způsob, jakým vedení Pirátů jednalo o vládním angažmá, byl podle něj také tristní. „Najednou nikdo za nic nenese odpovědnost. Ani za zpackanou koalici s hnutím STAN, za příšernou volební kampaň. Ani slovo o volebním neúspěchu. Důležitá jsou jenom korýtka pro některé vyvolené, principy už nás najednou nezajímají,“ dodal bývalý Pirát.
Bartoš má volnou ruku, kumulaci mu straníci nezakázali
Přiznává, že v říjnu volil koalici Pirátů a STAN do Sněmovny s velkým sebezapřením. „Ale už se nemůžu se současným směřováním strany ztotožnit. Tak jsem ze strany vystoupil. A ihned jsem se dozvěděl, že jsem renegát. Trochu pochybuji, že někteří Piráti vědí, co to slovo doopravdy znamená a v jakém kontextu se používá,“ poznamenal.
Svými slovy vyvolal Daubner, který učí na Gymnáziu Špitálská a zároveň je zastupitelem v Praze 9, na Facebooku diskusi. V ní se i další Piráti přiznali, že jsou se stranou nespokojení.
Nikdo normální nezbyde
„Teď už v tý straně nikdo normální nezbyde. Lepší je bojovat předem prohraný boj s pocitem, že jsem to nevzdal. Nechci nechat stranu jim,“ napsal prostějovský zastupitel Petr Kapounek.
Pirátský zastupitel z Železného Brodu Jan Tempel přiznal, že odchod zvažoval, když se dohadovala koalice se STAN. „Teď ale odcházet nehodlám. Nechci být ten, co to složí po prvním neúspěchu, zvlášť když jsem s ním počítal,“ podotkl.
Piráti schválili nominaci Šalomouna na ministra pro legislativu
Piráti v letošních sněmovních volbách kandidovali v koalici s hnutím STAN, dohromady získali 15,6 procenta hlasů a 37 mandátů. Jenže kvůli kroužkování Starostů z nich Piráti obsadí ve Sněmovně jen čtyři mandáty, získali je Ivan Bartoš, místopředsedkyně Olga Richterová, poslanec Jakub Michálek a středočeská Pirátka Klára Kocmanová.
V předchozím volebním období měli přitom piráti ve Sněmovně 22 mandátů.
Daubner byl jedním z těch, kteří na debakl reagovali odmítnutím vstupu do vlády. „Za téhle situace, se čtyřmi poslanci, jejichž hlasy ve Sněmovně vlastně nikdo nepotřebuje, by byla účast ve vládě sebevraždou,“ rozjel v říjnu diskusi na pirátském fóru.
Skepsi u něj tehdy prý vyvolala prostá volební matematika. Ve 108členné koalici ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN s Piráty nejsou podle něj čtyři hlasy Pirátů podstatné.