Hlavní obsah

Kritický nedostatek dozorců. Vězni na ně čím dál víc útočí

Vězeňská služba ČR se v posledních měsících potýká s kritickým nedostatkem dozorců a strážných, což má zásadní dopad na bezpečnost personálu ve věznicích. Významně totiž stoupla agresivita odsouzených a počet jejich fyzických útoků vůči dozorcům a civilním zaměstnancům. Loni se vězni dokonce pokusili o dvě vraždy příslušníků.

Foto: Vězeňská služba ČR, Novinky

Věznice ve Valdicích u Jičína

Článek

Závažnost situace uvnitř celkem pětatřiceti českých věznic potvrdila ve čtvrtek Novinkám i mluvčí Vězeňské služby ČR Markéta Prunerová.

Problémem jsou stovky chybějících a stále rostoucí počet odcházejících dozorců a také skutečnost, že se nedaří přilákat do vězeňské služby nové lidi. Důvodem je v porovnání s náročností práce nízký nástupní plat, který činí průměrně cca 32 tisíc hrubého plus rizikový příplatek šest tisíc korun. Na ten ale nedosáhne například justiční stráž, která hlídá soudy a státní zastupitelství.

„Lze určitě říci, že personální situace ve vězeňské službě má přímé dopady na bezpečnost. Vězeňská zařízení aktuálně čelí značnému nedostatku personálu, zejména dozorců a strážných. Vede to k tomu, že často slouží na stanovištích v minimálním zákonném počtu, což zvyšuje riziko pro bezpečnost jak jejich, tak vězňů,“ připustila Prunerová.

Šéf věznic: Přeplněné cely? Stovky vězňů tam nepatří

Domácí

Zvyšuje se podle ní pravděpodobnost incidentů, protože personál má ztížené podmínky adekvátně reagovat na nebezpečné situace. Vše navíc komplikuje neustále se zvyšující počet vězněných lidí a také jejich rostoucí agresivita.

„To je částečně způsobeno i nárůstem počtu delikventů s drogovými závislostmi,“ přiblížila Prunerová.

Dopady jsou pak vidět mimo jiné i na chování samotných vězněných osob. „Intolerance stoupá jak mezi nimi vzájemně, tak vůči příslušníkům a zaměstnancům. Počty fyzických napadení příslušníků vězněnými osobami či pokusy o ně bohužel stoupají,“ uvedla mluvčí.

Třikrát víc než před 10 lety

Zatímco ještě před deseti lety evidovala vězeňská služba jen 18 takových případů za rok, loni už jich bylo třikrát víc, přesněji 58, a to včetně dvou pokusů o vraždu. Letos museli ve věznicích řešit už 29 napadení personálu ze strany vězňů. „Za poslední týden to bylo hned čtyřikrát,“ nastínila Prunerová.

Nedostatek personálu musejí řešit pomocí přesunu dozorců mezi věznicemi a pomocí přesčasů, což vedení vězeňské služby nepovažuje za ideální. „Personál čelí psychickému i fyzickému vyčerpání, což logicky snižuje zájem o práci ve vězeňské službě,“ uvedla Prunerová další z důvodů nedostatku nově přijatých lidí.

Jen za prvních osm měsíců vzrostl počet vězňů v Česku o více než stovku, a to z 19 571 lidí z ledna na 19 687 k 9. září. Na starosti je má nyní 6560 příslušníků, což je o více než 800 členů Vězeňské služby ČR méně, než by měl být plánovaný počet.

Také občanských zaměstnanců je nyní významný nedostatek, chybí jich oproti plánům 220. Celkem jich je 3882 oproti očekávaným 4102. Vězeňská služba postrádá především potřebné vychovatele, pedagogy, psychology, ale i lékaře a sestřičky napříč všemi věznicemi.

Mluvčí doplnila, že nejproblematičtější situace ohledně chybějících příslušníků je ve Valdicích na Jičínsku, v obou pražských věznicích Pankrác a Ruzyně, dále v Horním Slavkově v Karlovarském kraji a pak také v Plzni na Borech.

Věznici na Pankráci chybí dozorci, bude v nouzovém režimu

Krimi

„Personální situace ve Vězeňské službě ČR je opravdu tristní. Ti lidé jsou psychicky i fyzicky zničení, mají náročnou službu a ještě pod drobnohledem nadřízených, kteří je trestají za každou drobnost nahlášenou často samotnými vězni,“ řekl Novinkám předseda odborové organizace Unie bezpečnostních složek Aleš Lehký.

Pomoc policie a armády?

Varoval, že se klidně může se stát, že se počet dozorců ve věznicích sníží natolik, až jim budou muset pomoci jiné bezpečnostní sbory. „V první řadě by to byla policie, jenže tam je taky málo lidí. Ta pak může podle zákona o policii přizvat vojáky, kteří by měli policejní pásky,“ poznamenal Lehký.

Podle Prunerové ale zatím taková situace není na pořadu dne. Navíc to prý nejde tak jednoduše.

„Využití jiných bezpečnostních sborů je možné, pouze pokud o to požádá vláda. Vždy ale musí jít o opravdu mimořádné situace, například v případě vyhlášení nouzového stavu, velkých nepokojů nebo jiných krizových událostí, kdy by bylo potřeba zajistit veřejný pořádek a bezpečnost,“ vysvětlila mluvčí s tím, že výpomoc policie a armády ve věznicích není v českém právním systému standardní.

Dozorci jsou dalšími v řadě, kteří se v posledních měsících bouří proti reálně se stále snižujícím platům, a žádají stejně jako policisté či hasiči jejich navýšení o deset procent. Podle Lehkého jsou nejaktivnější z těch, kteří se chtěli účastnit protestů. Jenže ty naplánované na příští týden jejich organizátor - Nezávislý odborový svaz Policie ČR - v neděli zrušil.

Policejní odbory couvly a zrušily plánované protesty, další odboráři to berou jako podraz

Domácí

Výběr článků

Načítám