Článek
Hnutí ANO začíná sklízet kritiku z vlastních řad. Po primátorovi Ostravy Tomáši Macurovi a Petru Vokřálovi se přidáváte i vy jako čerstvá europoslankyně. Co vám na hnutí, které jste zakládala, začalo vadit?
V žádné straně ani hnutí to není ideální, ale přijde mi, že ANO se odklonilo od prvotního úmyslu, kvůli kterému šlo do politiky: byla to v první řadě nespravedlivá sociální politika, vlády si nevšímaly střední třídy, která byla na okraji společnosti. ANO bylo protikorupční hnutí, vymezovalo se vůči špatně fungujícímu státu, zastávalo se malých podnikatelů. Naše současná sociální politika není ideální.
V jednom ze svých projevů jste uvedla, že ANO není stádo ovcí vedené jedním ovčáckým psem. Stále si za tím stojíte?
Už to tak úplně nevnímám. Zdá se mi, že do politických věcí nám občas mluví i nečlenové hnutí ANO. Pokud se týká odborných věcí, jsem schopná to respektovat. Co se ale týče politických rozhodnutí, ty by nečlenové ovlivňovat neměli.
Můžete být konkrétní?
Nechci, ale občas se někteří nečlenové snaží ovlivnit naše politická rozhodnutí, nikoliv ta odborná. Práce poslanců je v ANO posuzována trochu jinak, což je i můj případ. Byla jsem hodně v terénu, scházela jsem se s lidmi, ale u nás se hodnotí poslanci za to, jakou mají účast na hlasování ve Sněmovně.
Pak se dozvíte, že jsem byla pomalu jedna z nejhorších poslankyň. Mému nástupci ve Sněmovně (Ondřej Babka) bylo řečeno, že snad bude pracovat lépe než Maxová. V ANO se hodnotí především loajalita, ne skutečná práce.
Máte pocit, že ANO nedocenilo vaši práci? Pak by vás přece nenominovalo do Bruselu.
Ocenění jsem dostávala spíš od jiných organizací než od vlastních lidí a od vlastního předsedy klubu, což mě mrzí. To, že jsem chtěla jít do Evropy, bylo z několika důvodů a jsem ráda, že jsem tu šanci dostala. Byla to pro mě spíš výzva a nový způsob realizace. Samozřejmě bez podpory ANO bych na kandidátce nebyla.
Vaši předchůdci v europarlamentu Pavel Telička a Petr Ježek se do EP dostali za ANO, ale ještě během mandátu se s hnutím rozžehnali. Může to být i váš případ?
Zatím nemám potřebu o tom přemýšlet. Uměla bych si představit, že některé kroky by pro mě byly nepřijatelné, a to je například vláda podporovaná SPD.
Proč se tedy nepokusíte něco změnit v rámci hnutí?
Dobrým počinem byla na začátku roku ideová konference, kterou uspořádali právě pánové Macura a Vokřál. Tam jsme si vyříkávali spoustu interních věcí, jakým směrem bychom měli jít a jak se prezentovat. Byl to dobrý start, ale najednou vidím, že ta poptávka není.
Kdyby takovou ideovou konferenci udělal každý kraj, kde bychom řešili otázky, které nám vadí – zdali oslovovat střední třídu, mladé lidi, věnovat se více drobným podnikatelům, sociální politice, nepodléhat jen momentálním náladám ve společnosti –, tak tady bych viděla možnost. Ne se jednou za dva roky sejít na sněmu a tam prezentovat naše úspěchy.
Máte pocit, že ANO jde příliš doleva?
Takhle bych to neřekla. Byli jsme široce rozkročeni. Spolupráce s ČSSD a KSČM není pro naši sociální politiku ideální, to je jisté. Ale mám dojem, že sociální politika ANO je často ovlivněna náladou ve společnosti, a odkláníme se od naší vize, od systémových změn. Děláme spíš dílčí kroky. Přidávání sem, přidávání tam, to mi nevyhovuje.
Dělá podle vás ANO ústupky soc. dem. a KSČM v sociální oblasti?
Troufám si říct, že ano. Co se týče rodičovského příspěvku, ten opravdu nebyl dlouho navyšován, a životní náklady se zvyšují.
U zrušení karenční doby jsem ČSSD chápala, byla bych ochotná akceptovat, kdyby se to vrátilo na původní hranici, to znamená, že zaměstnancům bylo přidáno na sociálních odvodech, aby si mohli na nemoc spořit, zaměstnavatelům se taky něco kompenzovalo. Takhle jsme ale udělali malý úkrok ČSSD tím, že na to doplácejí zaměstnavatelé.
Politika, a zejména vládnutí v koalici, je ale vždy věc kompromisu.
Ano, ale nemyslím si, že to nebylo možné vyjednat.
Byla jste od roku 2017 předsedkyní sociálního výboru Sněmovny. S ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) jste vždy trochu válčila.
Tak bych to neformulovala. Jakmile byla paní ministryně jmenována, popřála jsem jí a nabídla schůzku, která proběhla ve velmi přátelské atmosféře. Záleželo mi na tom, aby výbor byl apolitický, aby se tam řešily jen odborné věci.
Sdělila jsem jí svoje priority ohledně lékařské posudkové služby, přiznávání příspěvku na péči, dluhu na výživném, sociálních služeb i otázky LGBT a domluvily jsme se na spolupráci, že by bylo dobré vždy před jednáním výboru si zajít na kávu a popovídat si, jak různé věci vidí jednotlivé politické strany. Paní ministryně se ale začala chovat tak, jak se začala chovat. Žádná schůzka se přes opakované výzvy neuskutečnila, gradovalo to tím, že nechodila na výbory, ani tam neposílala kompetentní náměstky, posílala jen ředitele odborů, což je dle jednacího řádu nepřijatelné. Dostala i upomínku od výborů ve Sněmovně i v Senátu, že se neúčastní jednání. Několikrát si na svoje stránky napsala, že na jednání výboru byla, a přitom nepřišla. Je i otázka, jak vůbec občany bere, protože její slova na neveřejných jednáních, že rodičovský příspěvek po čtyři roky pobírají jen „socky a paničky“ mě poněkud zarazila.
Váš nástupce v čele sociálního výboru stále chybí.
To je podle mě nepříliš dobrá vizitka hnutí ANO, a můžu jen spekulovat, proč to tak je. Od ledna jsem se opakovaně scházela s panem Faltýnkem, upozorňovala jsem pana Babiše, že to chci řešit, navrhovala jména kandidátů, kteří by za ANO mohli výbor vést. K rozhodnutí ale nedošlo.
Měsíc a půl je výbor bez vedení, veškeré kompetence převzal místopředseda Jan Bauer (ODS). Mohu spekulovat, že výbor pro sociální politiku nepatří mezi priority hnutí ANO.
Jak se díváte na demonstrace proti Babišovi?
Šťastná z nich nejsem, vnímám to velmi citlivě. Přece jen se demonstruje proti hnutí ANO, jehož jsem členkou. Můžu nebo nemusím s demonstranty souhlasit, ale mrzí mě, jak se k tomu stavíme. Otevření dialogu s občanskou společností by neškodilo. S organizátory protestů se sešla velká řada politických subjektů, ale ANO ne. Vím, že výměna pana Kněžínka za paní Benešovou nebyla úplně šťastná, chápu lidi, kteří se účastní demonstrací. Měl by s nimi být veden dialog.