Kriminalita klesá, ale přesouvá se na internet. NCOZ chybí kvalitní lidé

Podle NSZ je pokles zaznamenané kriminality v loňském roce daný několika faktory.

Jednak covidovou pandemií, a to zejména opatřeními vlády, která vedla k omezení pohybu lidí a ke změnám životních návyků.

Na kriminalitu měla vliv i vyšší počet nemocných nebo střídání policejních směn, které ve svém důsledku vedlo k omezení vyhledávací činnosti policejního orgánu.

„Klesající počet registrovaných skutků pozitivně ovlivnil také zvýšený dohled policejního orgánu nad dodržováním protiepidemických opatření, který měl kriminálně preventivní účinek,“ píše se ve zprávě.

Dalším faktorem byla také novela trestního zákoníku, účinná od října 2020, která zvýšila hranici minimální způsobené škody na 10 tisíc korun.

Pokles zaznamenané kriminality dále souvisí s trendem přesouvání kriminality na internet. V kyberprostoru jsou totiž pachatelé hůře odhalitelní.

Kyberkriminalita vede také k větší zatíženosti orgánů činných v trestním řízení.

„Odhalování trestné činnosti páchané v kyberprostoru je mimořádně komplikované a mimo výjimečné případy českých pachatelů se nepodaří pachatele zjistit. Trestní řízení v těchto věcech, je-li prováděno standardním způsobem (včetně mezinárodní justiční i policejní spolupráce), je přitom časově i ekonomicky velmi náročné,“ uvádí NSZ.

Zátěž pro vyšetřování představuje podle státních zástupců i narůstající závažnost a promyšlenost trestné činnosti.

Nejčastějším registrovaným trestným činem byla však jako v předešlých letech krádež. Na celkové kriminalitě má podíl 19 procent a skutků bylo loni zaznamenaných celkem 12 324.

Následují trestný čin maření úředního rozhodnutí a vykázání (17 procent) a ohrožení pod vlivem návykové látky (16 procent). Tyto tři trestné činy představují 60 procent celkové kriminality.

V souvislosti s pandemií evidují státní zástupci trestný čin vyhrožování s cílem působit na úřední osobu, který se do té doby prakticky nevyskytoval.

Jednalo se zejména o výhrůžky pracovníkům ministerstva zdravotnictví, nebo přímo ministrovi.

NSZ v minulém roce také zaznamenalo nedostatky v činnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), útvaru Policie ČR, který se zabývá odhalováním korupce a činností mafie.

NCOZ podle státních zástupců chybí kvalitní vyšetřovatelé, kteří by byli schopni v rozumném čase zpracovat výsledky prověřování společně s výstupy z operativně pátracích prostředků a zapracovat je do usnesení o zahájení trestního stíhání.

Pomalé vyšetřování korupce na vysokých místech vytkla České republice ve středu i Evropská komise.

„Případy korupce na vysokých místech nadále vzbuzují obavy, zvláště v souvislosti s odklady ve vyšetřování,“ konstatovala.

Veřejní žalobci ale ocenili snahu útvaru o zlepšení.

„Jinak ale NSZ velmi oceňuje úsilí vedení Národní centrály proti organizovanému zločinu vedené snahou o zkvalitnění nepříliš příznivé situace, která nastala po reorganizaci provedené v roce 2016,“ dodávají ve své výroční zprávě.