„Křiklouni“ z Lanžhota nechtějí CHKO Soutok. Do lesa vstup nezakážeme, slibuje ministerstvo

Téměř čtyři tisíce lidí podepsaly petici proti vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok na Břeclavsku. Především jsou z Břeclavi a Lanžhota, který je záměrem nejvíce dotčen.

„Proces vyhlašování provází pochybnosti o samotné smysluplnosti vyhlášení chráněné krajinné oblasti v dotčeném území, doprovázené značným demokratickým deficitem v prosazování záměru. Deficit se projevuje zejména tím, že záměr je tlačen tak zvaně na sílu, kdy zejména dotčení vlastníci pozemků a jejich námitky jsou ignorovány, případně pouze povrchně vypořádány,“ uvádí petice.

„Záměr není podložený společenskou poptávkou, je to politický úkol. Ministr nás označil za křiklouny z Lanžhota, se sedmnácti sty námitek se ale ve lhůtě nevypořádal. Obce Přítluky a Bulhary se zřízením CHKO Soutok nesouhlasí, nesouhlasí ani Zemědělské družstvo Bulhary a třeba velké zemědělce v Týnci a Tvrdonicích nikdo neoslovil,“ říká mluvčí petičního výboru Marek Blažej.

Podle něj nezbytnou ochranu přírody již zajišťuje zařazení území mezi Evropsky významné lokality. To přináší ochranu území podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Mimo jiné zde platí zákaz poškozovat nebo snižovat hodnotu přírody.

„Ze zprávy uveřejněné zástupci petičního výboru v médiích plyne, že motivací petentů jsou nepodložené obavy, které v regionu šíří několik odpůrců vyhlášení CHKO a které jsou opakovaně vysvětlovány po celou dobu předjednávání vyhlášení CHKO,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

„Mezi nejčastější důvody patří domnělý zákaz vstupu do lesa, sběru lesních plodů, získávání palivového dřeva, zákaz rybolovu a omezení myslivosti či zákaz umísťování úlů do volné krajiny,“ řekla mluvčí s tím, že žádný takový zákaz z plánované ochrany ve skutečnosti neplyne.

Oponenti ale uvádějí jiné důvody. „Někteří lidé dokonce ještě ani nevědí, že se jich záměr týká. Přišel dřív, než digitalizace pozemků v obcích, takže majitelé půdy na kraji hranic budoucího chráněného území mohou až po digitalizaci zjistit, že jejich půda je svázána s omezeními. Dnes ale s nimi nikdo nemluví a nemohou se vyjádřit,“ řekl ochránce přírody Otakar Pražák.

„Není nutné vyhlašovat CHKO, území je dostatečně chráněné jako Evropsky významná lokalita Niva Dyje a Soutok Podluží. Na orných půdách, které spadnou do chráněného území, není žádný předmět ochrany, není tedy nutné omezovat vlastnické právo. Všichni vlastníci zemědělské půdy vyjádřili nesouhlas s vyhlášením CHKO. Souhlasí se smluvní ochranou, ale ministerstvo tvrdí, že není možné ji realizovat,“ dodal.

Kritika míří i na nedostatečné posouzení plánu. „V celém procesu jsem se nedopátral ke studii, která by ukázala silné a slabé stránky záměru,“ říká Blažej.

„Vyhodnocení stávajícího stavu přírody a krajiny, zdůvodnění potřeby ochrany přírody a krajiny, test proporcionality, stanovení cílů, předmětů a parametrů ochrany zdejšího přírodního a kulturního dědictví jsme provedli,“ kontruje mluvčí ministerstva.

„Vznikla jediná socioekonomická studie, která konstatuje, že přijede o osmačtyřicet procent víc turistů. Ani slovo o tom, jaký bude vliv na služby, na život tady. Analýza chybí,“ reagoval Blažej.

„Test proporcionality, ze kterého vyšlo CHKO jako vhodné řešení ochrany území, není podrobný rozbor a nemůže nahrazovat zákon o ochraně přírody, který už v prvním paragrafu říká, že je nutné při ochraně přírody zohlednit hospodaření, sociální a kulturní potřeby obyvatel,“ přidal se Pražák.

„Lidé od nás budou zajatci cestovního ruchu. Byl jsem rád, že nejsme tak zatížení jako v Lednici. Děti tady budou mít turistické peklo, ne přírodu,“ uvedl Blažej.

Petenti zároveň upozornili i na skutečnost, že ministerstvo nedodrželo lhůty pro vypořádání námitek - po devadesáti dnech pro uplatnění námitek mělo šedesát dnů na to, aby se s nimi vypořádalo. „Aktuálně bylo u poloviny námitek ukončeno shromažďování podkladů, účastníkům řízení to písemně oznamujeme. Bude následovat postupné vydávání rozhodnutí,“ uvedla mluvčí ministerstva.

„Při sedmnácti stech námitkách je to prakticky nesplnitelná lhůta, takže se ministerstvo alespoň snaží zahájit řízení,“ hájí postup zmocněnec ministra pro projednání nové chráněné krajinné oblasti Pavel Pešout. „A to ještě námitek mohlo být víc, vlastníků je přes šest tisíc, ale všichni se to ani nedozvěděli,“ dodal Blažej.