Článek
„Žáci sami sebe hodnotili z hlediska svých schopností vytvářet různé kreativní návrhy, jak přistupovat k určitým tématům, jak je rozvíjet, jak je posuzovat. Mapovala se i jejich píle a houževnatost. Ve výsledku jsou v tomto ohledu za námi jen tři země, kde se žáci hodnotí negativněji,“ popsal v úterý Tomáš Zatloukal, šéf České školní inspekce, která šetření v ČR zajišťovala.
Žáci v dotaznících měli na čtyřstupňové škále vyznačit míru souhlasu či nesouhlasu s deseti tezemi, jako například „Rád vymýšlím příběhy“, „Rád přemýšlím nad novými způsoby, jak řešit problémy“, „Dokážu navrhnout více různých řešení úlohy“ apod.
Z toho strůjci testů sestavili index otevřenosti ke kreativitě a v pořadníku zemí OECD skončily české děti na čtvrtém místě od konce. O něco málo horší výsledky měly nizozemské a slovenské děti, s výrazně horším výsledkem skončilo Slovinsko.
Výzkum: Jen pár škol dokázalo během pěti let zlepšit výsledky. Děti z nich se učení nebojí
Nejlépe si vedla Kostarika, Kolumbie, Portugalsko, Rumunsko a Izrael. Kolem průměru OECD se pohybovaly Maďarsko, Austrálie, Francie a Nový Zéland.
„Souvisí to i s podobou výuky, do jaké míry jsou žáci podněcováni, podporováni, aby přicházeli s originálními nápady, a jestli vůbec mají prostor pro to vytvářet nějaká osobitá zjištění. Z dotazníků vyplývá, že v našich třídách dominuje učitel, a to už limituje prostor pro žáky, aby se mohli významněji projevovat,“ uvedl Zatloukal.
Ale v testech kreativity jsou na průměru
„Také nám žáci potvrzují, že prostor pro to, jak by se mohli projevovat, mají velmi malý. Ostatně nejmenší ve srovnání se všemi ostatními vzdělávacími systémy,“ dodal.
Šetření prokázalo, že jsou české děti výrazně méně zvídavé než ostatní a všeobecně vyjadřují více zvídavosti v situacích z každodenního života než ve školní praxi.
V průměru zemí OECD až 70 procent žáků uvedlo, že se rádi učí nové věci, a polovina, že se je rádi učí ve škole. V ČR to bylo 60 procent, resp. jen 30 procent.
Jeden z dalších dotazníků se týkal hodnocení přístupu kantorů a vyplňovali jej jak žáci, tak i ředitelé škol. Dotazník se zaměřoval na to, jestli učitelé oceňují kreativitu žáků, zda dávají žákům dostatek času přicházet s kreativním řešením či jestli mají žáci možnost vyjadřovat své myšlenky.
Čeští žáci se v matematice propadli nejníže za deset let
Česká republika se v tomto hodnocení ocitla na druhém místě od konce a ne o moc lépe před posledním Polskem. Před ní se ještě umístilo Německo, Francie a Řecko. Na prvních příčkách byla opět Kolumbie, Kostarika, Austrálie a Portugalsko.
Ovšem v samotných testech na kreativitu si čeští žáci nevedli zas tak špatně. Umístili se těsně pod průměrem OECD a nad průměrem EU. Lépe si vedlo 14 zemí se Singapurem, Jižní Koreou, Kanadou, Austrálií a Novým Zélandem v čele. Srovnatelně s ČR na tom byl Litva, Španělsko, Tchaj-wan, Německo, Francie, Nizozemsko a Izrael.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že kreativní myšlení je bližší dívkám než chlapcům, což mají společné téměř všechny země. A rovněž se opět potvrdilo, že v ČR i v této oblasti má výrazný vliv na výsledky socioekonomický status žáka, tedy že děti se slabším rodinným zázemím mají výrazně horší výsledky.
Chudí a bohatí. Přijímačky ukázaly rozdíly
