Článek
S psychoaktivní látkou, která se prodává ve formě prášku nebo lisovaná v tobolkách, mají častěji zkušenost žáci učebních oborů: vyzkoušelo ji 25,4 procenta z nich. Pravidelně, alespoň jedenkrát týdně, ji užívá 3,3 procenta studentů, na učebních oborech 5,3 procenta.
„Průzkum potvrdil, že kratom se mezi žáky používá poměrně často, alespoň jednou týdně si ho dá přes pět procent těch na učebních oborech. Většina učitelů přitom o existenci této drogy vůbec nic netuší,“ uvedla analytička Aneta Košíková ze společnosti Než zazvoní.
Spor o kratom. Zakázat, či regulovat?
Hlavní problém podle odborníků tkví v tom, že je kromě internetu dostupný v prodejních automatech i ve večerkách a legislativně není nijak regulován – prodává se jako tzv. sběratelský předmět.
Politici se shodují: Je potřeba konat
„Na balení najdeme pouze upozornění, že kratom není v žádném případě určen ke konzumaci. Při nákupu navíc nikdo neověřuje věk, takže balení si může za pár stovek korun koupit kdokoli,“ dodává Košíková.
Většina učitelů o existenci této drogy vůbec nic netuší
Jak uvádí Česko-slovenská asociace za kratom, počet výdejních automatů vzrůstá. „Z důvodu maximalizace prodeje a zisku jsou umisťovány na místa, kde se pohybuje velké množství osob včetně dětí. Děti jsou přitom skupinou, která je předmětem zvýšené ochrany před zdravotními a dalšími riziky,“ stojí na stránkách organizace, která si přeje zavedení pravidel při prodeji kratomu.
Co je kratom
Kratom je rostlina z jihovýchodní Asie, z jejíchž listů se vyrábí prášek zelené nebo žluté barvy. V menších dávkách působí jako stimulant a může zvyšovat energii, při užití větší dávky má naopak sedativní účinek podobný jako u opioidů nebo prášků proti bolesti. Na látce může vznikat závislost a podle odborníků je problematické, že se prodává na volném trhu. Přístup k ní mohou mít i děti.
Chybějící pravidla pro tuto látku spustila reakci politiků, kteří se o závislostní politiku zajímají. Na Slovensku je totiž zakázaná, v jiných zemích je prodej kontrolovaný.
Regulaci návykových látek podle míry škodlivosti má v programovém prohlášení vláda, na legislativní podobě již pracuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) spolu s Piráty. Shodují se, že je potřeba kratom regulovat, prodávat od 18 let a informovat na obalu, co přesně obsahuje.
„Rizikové je, že se na kratom nevztahují žádné regulace týkající se produktů pro lidskou konzumaci. Mohou se v něm tudíž objevit jinak zakázaná množství těžkých kovů, pesticidů či plísní, což může negativně ovlivnit zdraví dospělých,“ sdělila členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Janka Michailidu (Piráti).
Anketa
Podle poslance Marka Nováka, který je za hnutí ANO expertem na oblast závislostí, chybí o kratomu více důvěryhodných průzkumů a studií. „Je to potenciální problém. Zatím se o tom ale jen mluví a nikdo k tomu v rámci zákonných norem ještě nic kloudného nenapsal. Za mě rozhodně nepovolovat, ale ani nezakazovat,“ řekl Právu Novák.
Absolutní zákaz si nepřeje ani pirátská zástupkyně meziresortního týmu Návykové chování Michaela Nepejchalová. „Víme, že jde o látku, jejíž rizika lze efektivně snižovat a že tak lze učinit v rámci legálního rámce. Věříme, že ve spolupráci s Národním protidrogovým koordinátorem zvolíme cestu rozumu, ne strachu,“ uvedla.
Podle průzkumu jsou mezi mladými větším rizikem tradiční návykové látky. Ve věkové kategorii 15 až 18 let vyzkoušelo 87,7 procenta dotazovaných středoškoláků někdy pít alkohol, alespoň jedenkrát týdně pije 27,7 procenta žáků. Cigarety někdy vyzkoušelo 57,7 procenta dotazovaných žáků.