Článek
Jen samotné umístění vily, dokončené v roce 1915 na letenském ostrohu s neopakovatelným pohledem na Prahu, na baště sv. Máří Magdalény budí rozpaky. Stavět se zde totiž nemělo. Kramář si však na pražské radnici vymohl výjimky z pohledu na Pražský hrad, aby vyhověl přání své ruské manželky Naděždy Nikolajevny, rozené Chludové.
V Byzanci
Pocházela z jedné z nejbohatších ruských rodin textilních průmyslníků a vdala se původně za ruského ženicha, s nímž měla čtyři děti. Karla Kramáře poznala při jeho cestách po Rusku v roce 1890. Podařilo se jí po poukázání na nevěru tehdejšího manžela prosadit pravoslavný rozvod. V roce 1900 se Kramářovi vzali.
Na Krymu měl přepychovou vilu i první československý premiér Karel Kramář
V té době už měl pár za sebou stavbu první vily na Barbo na Krymu podle návrhu Jana Kotěry. I ta, zabavená po roce 1917 Sovětským svazem, je honosná, ale zdaleka ne tak jako vila pražská.
Fronta zájemců o prohlídku, za chvíli se dozvědí, že uvnitř vily se nesmí fotografovat.
„Ocitáme se v Byzanci, v chrámu v Konstantinopoli, která byla pro Naděždu Kramářovou vzorem. Zlato je pravé a pravý je i mramor,“ líčila průvodkyně.
Právě Kramářova manželka stavbu až puntičkářsky řídila. Prý jen na dvou místech se manželé dohodli, že nepoužijí nejkvalitnější materiály, není to však poznat. A tak sádrový strop vypadá jako kazetový, smrkové obložení místo dubu vyniká vyřezávanými staroruskými motivy. Na kachlích kamen lze vidět bohatýry, jinde kupole pravoslavných chrámů, na fasádě reliéf v podobě medvěda. A také lva.
Výsměšná dobová karikatura po dokončení vily
V osmiboké pracovně, která připomíná chrámovou místnost, visí portrét Naděždy Kramářové, jíž návštěvníci hádali třicet nebo čtyřicet let. „Je z roku 1919, bylo jí skoro šedesát,“ odtušila průvodkyně.
Dodatky ke smlouvě
Architekt Friedrich Ohmann postavil vilu v neobarokním stylu, interiéry byly v režii manželů, zejména paní Naděždy. První československý premiér Karel Kramář původně plánoval lehčí secesní stavbu, své milované ženě však ustoupil, i on prosazoval všeslovanskou myšlenku.
Balkon s heslem „Pravdou třeba proti všem“ v zábradlí
Stavba podle jeho prvotních slibů magistrátu neměla být na letenském ostrohu vůbec vidět za hradbou stromů. Ačkoli má vila patro a podkroví, jedná se oficiálně o zvýšené přízemí. „Stojí to tak v 57 dodatcích ke smlouvě,“ konstatovala průvodkyně.
Méně známé Olšanské hřbitovy. V pravoslavné kryptě byl pohřben i Karel Kramář
Vilu, jíž na balkoně vévodí Kramářovo heslo Pravdou třeba proti všem, si sám však příliš neužil, i když zemřel až v roce 1937. Nejprve byl Kramář ve své vile v roce 1915 rakousko-uherskými úřady zatčen, smrti unikl jen o vlásek. Stal se premiérem, ač chtěl být prezidentem, a jeho vláda vydržela jen rok. Z té doby se také pro vilu vžila přezdívka vzdorohrad, a to kvůli tomu, že umístěním i politicky svého času konkurovala Pražskému hradu.
Výhled na pražské mosty
Stát vilu zabavil po druhé světové válce, k reprezentativním a státnickým účelům ale začala sloužit až na konci 90. let. Tehdejšího premiéra Václava Klause totiž při prezidentování Václava Havla napadlo, že by ve vzdorohradu mohl bydlet premiér. Nejprve ji však bylo třeba zrekonstruovat, a tak ani Klaus zde nebydlel.
Výhled na Staré Město
Kramář se se svým politickým pádem z roku 1919 nikdy nesmířil, zůstal jen předsedou nacionalistické národně-demokratické strany. Přesídlil do rodného Vysokého nad Jizerou, kde s Naděždou postavili svou třetí vilu. Zemřeli v letech 1936 a 1937 zadlužení.
