Krajský index rizika je nižší než hodnoty všech jeho okresů? Mohou za to jiná data

Nejde o chybu, může za to styl výpočtu a to, že pro každý index se používají data z konkrétního území, která se mohou lišit.

Rozdíly může způsobit to, že jeden okres má například vyšší reprodukční číslo a získá kvůli tomu rizikové body, jiný okres má zase vyšší jinou hodnotu. Kraj jako celek má ovšem čísla ze svých dat nižší, proto je i jeho výsledný index nižší.

„Každá územní jednotka je počítána sólo, takže se vůbec neváže na to, co je nad ní. Jako kdyby to byl samostatný stát,” vysvětlil Dušek. Každá obec, okres, kraj využívají pro výpočet indexu data, která odpovídají jejich velikosti bez ohledu na to, jaké číslo vyjde nižší či vyšší územní jednotce.

Zjednodušeně řečeno, krajský index rizika není průměrem okresních indexů. Stejně tak je tomu i v případě celostátního indexu, který se nyní pohybuje na hodnotě 57. Drtivá většina krajů je ale výrazně nad tímto číslem.

Konkrétním příkladem z krajů je Karlovarský kraj, kde není v posledních dnech epidemická situace dobrá. Ten má páteční index rizika na hodnotě 68. Jeho všechny tři okresy ale mají vlastní index vyšší - Chebsko (73), Karlovarsko (71) a Sokolovsko (71), což matematicky nemůže dát v průměru krajskou hodnotu 68.

Index rizika je vypočítáván ze čtyř parametrů. Pokud se některý z parametrů daného území zvýší nad nějakou hraniční hodnotu, připočítávají se rizikové body, které mohou způsobit výraznější zvýšení indexu pro danou oblast.

Příkladem: Dva sousedící okresy v jednom kraji mají hraniční hodnotu reprodukčního čísla. Jeden má číslo R rovno 0,99 a vedlejší okres ho má na hodnotě 1,02, jinak jsou zbylé tři parametry potřebné pro výpočet indexu podobné. Index rizika bude mít vyšší ten druhý okres, protože za tuto hodnotu R již získá rizikové body, zatímco ten první ne.

„Rozdíl je dán tím, že řada parametrů může být na hraničních hodnotách, a pokud je některé překročí, tak se do výpočtu přidají i rizikové body. Index rizika jsou vlastně rizikové body přiřazené nějaké hodnotě. Pokud se nějaký hraniční okres dostane v jedné či dvou hodnotách do rizikového skóre, tak logicky odlítne od těch ostatních a ono to pak vypadá, že to do sebe nesedí,” přiblížil Novinkám rozdíl šéf zdravotnických statistiků.

Upozornil také na to, že takových případů může být více, nejen ten z Karlovarského kraje a jeho okresů. „U hraničních hodnot toto mohou okresy dělat, protože se nedíváte na aritmetický průměr ani jinak vážený průměr, díváte se na bodové hodnocení stavu. Bude to velmi variabilní,” dodal s tím, že zítra bude výsledek zase jiný.

x