Článek
Fond obvykle krajům přispívá na rekonstrukce silnic nižších tříd.
„Větší finanční pomoc na opravy silnic druhých a třetích tříd uvolní krajům ruce na pokrytí nákladů na vyšší platy řidičů autobusů. Toto řešení jsme navrhovali už v únoru, kdy jsem prosazoval celkem čtyři miliardy korun na krajské silnice. Peníze už tedy kraje dávno mohly mít," uvedl Ťok.
Vláda v pondělí schválila navýšení o 394 miliónů korun. Peníze podle Ťoka mohou kraje využít až do poloviny příštího roku. Přiznal, že nemá záruku, že kraje skutečně peníze dají na vyšší mzdy pro řidiče, regiony se ale podle něj zavázaly, že nebudou chtít žádné další peníze na řešení veřejné dopravy.
Kraje chtěly původně víc
Požadavek krajů na kompenzace za zvýšení mezd, které nařídila vláda, se postupně snižoval. Asociace krajů původně chtěla na mzdy řidičů od vlády 840 miliónů korun, 5. května pak souhlasila s poloviční částkou.
S 420 milióny korun počítala asociace ještě v minulém týdnu, kdy v tiskové zprávě oznámila dohodu s ministerstvem dopravy. Rozdíl zhruba 25 miliónů korun oproti schválené částce představuje podle mluvčího ministerstva dopravy Tomáše Neřolda příspěvek pro financování nárůstu mezd řidičů v Praze.
„Hlavní město má ale specifické postavení, a budeme ho proto řešit ještě během prázdnin samostatně, v rámci financování komunikací nahrazujících Pražský okruh,” uvedl Neřold.
Vláda rozhodla o zvýšení výdělků řidičů autobusů od ledna. Minimální mzdový tarif se zvedl ze 71,60 na 98,10 koruny za hodinu, tedy z 12 100 na 16 400 korun měsíčně. Za hodinu čekání mezi spoji by se pak mělo platit 88,30 místo 50 korun.
Při rozdělené směně by měl také řidiči náležet příplatek ve výši deseti procent základní hodinové sazby za ztížené podmínky. Kvůli neplnění těchto podmínek uspořádali řidiči autobusů začátkem dubna v pěti krajích jednodenní stávku.