Článek
Ti nedokáží najít společnou řeč s novým majitelem pozemků o tom, za kolik by je odkoupili. A nyní jim nezbývá, než čekat na to, jak soud rozhodne o žalobě, kterou se firma, za níž stojí advokát Vlastislav Andrš, jehož manželka Petra je zároveň soudkyní Obvodního soudu v Praze 6, domáhá odstranění jejich staveb.
Přemrštěné ceny za pozemek
Advokát Miroslav Hájek z kanceláře Vilímková, Dudák & Partners, která vlastníky bytů v Zeleném údolí zastupuje, poznamenal, že v Česku existuje mnoho případů, kdy se, ještě za minulého režimu, bytové domy postavily na cizím pozemku. Ke komplikacím prý většinou nedochází, pokud jde o pozemky státu, nebo obcí.
„Problém může nastat v okamžiku, kdy se pozemky dostanou do rukou soukromého subjektu, který má samozřejmě za cíl maximalizovat svůj zisk. Pak se třeba snaží odprodat pozemky vlastníkům bytových jednotek za co nejvyšší cenu, a když to nechtějí koupit, tak jim dělá různé naschvály,“ uvedl Hájek.
O tom, co dělat, aby se zájemce o byt nedostal do stejné situace, jako lidé ze Zeleného údolí, má jasno advokát Václav Vlk: „Nekupovat byt, u kterého nejsou vyřešené právní vztahy k pozemku.“ Zároveň radí důkladně se informovat o majetkové situaci kolem pozemků, například v katastru nemovitostí, a vše konzultovat s právníkem.
Vlk upozornil, že problém odlišného vlastnictví pozemků a staveb na něm řeší nový občanský zákoník, který by měl vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku. Pokud někdo vlastní pozemek i stavbu na něm, stane se z toho jedna nemovitost, a neměla by tak již nastat situace, že by oboje patřilo úplně někomu jinému. Na případy, kdy tomu tak již je, však podle Vlka kodex nebude mít žádný vliv. Oba vlastníci budou mít pouze oboustranné předkupní právo, které mohou, ale nemusí využít.
Boj o Zelené údolí
Advokátní kancelář, v níž působí Hájek, svým klientům nedoporučuje řešit pozemky nájemní smlouvou.
Důvod je jednoduchý: je to jen dočasné řešení a nikdo neví, co se stane potom. A to je, zjednodušeně řečeno, případ Zeleného údolí. Pozemky, o něž v komplikované kauze jde, v roce 1989 vyvlastnil stát za účelem rozšíření vedle stojícího zařízení IKEM.
Původně patřily celopražskému Lidovému bytovému družstvu, které se na přelomu let 1992 a 1993 rozdělilo na menší celky. V druhé polovině 90. let přišla developerská společnost IPB Real, v roce 1997 uzavřela s IKEM nájemní smlouvu a kontrakt o zřízení věcného břemene na užívání pozemků na 90 let a začala s budováním obytných domů se stovkami bytů.
Jejich nynějším vlastníkům je podle advokátů z kanceláře Vilímková, Dudák & Partners prodávala s příslibem, že zakrátko získá i pozemky a za stanovenou cenu je na ně převede, k čemuž ovšem nikdy nedošlo. Rovněž prý argumentovala nájemní smlouvou a věcným břemenem s tím, že se nemůže nic stát. Ale stalo se.
V roce 2000 se totiž bytové družstvo začalo domáhat toho, aby bylo rozhodnutí o vyvlastnění zrušeno a pozemky se tak vrátily do jeho vlastnictví, což se nakonec stalo. Podle dostupných údajů pak Lidové bytové družstvo Praha 4 dostávalo na nájemném 1,7 miliónu hrubého ročně.
Z dokumentů družstva vyplývá, že ještě předtím se na něj firma IPB Real obrátila s nabídkou, že pokud družstvo ve sporu uspěje, koupí od něho pozemky za pět miliónů. Představenstvo družstva vyhodnotilo nabídku jako moc nízkou, naopak v roce 2001 uzavřelo smlouvu se společností Gordion, která za pozemky nabídla 18,5 miliónu a navíc pomoc ve sporu o zrušení vyvlastnění.
Konec všech smluv
K prodeji, který podporovalo představenstvo družstva, nakonec přece jen došlo, a to v polovině loňského roku. Nemovitosti ovšem nezískala společnost Gordion, ale firma GV Reality, na kterou začátkem loňského roku přešla část majetku Gordion, včetně smlouvy s družstevníky.
Poté vše nabralo rychlý spád. Developer IPB Real vypověděl nájemní smlouvu, čímž skončily i podnájemní smlouvy s vlastníky bytů. Není bez zajímavosti, že se o záměru IPB Real vypovědět smlouvu hovoří již v listinách družstva z června 2010.
A když ještě krátce nato společnost IPB Real zanikla, znamenalo to konec i pro smlouvu o věcném břemeni. Vlastníci bytů se tak ocitli bez jakýchkoli kontraktů k pozemkům.
Následně přišla Andršova společnost GV Reality s tím, že jim pozemky odprodá. Ale za cenu mnohem vyšší, než zněla původní domluva s IPB Real. Poté, co lidé odmítli požadovanou sumu jako přemrštěnou, obrátil se Andrš na soud s žalobou na zbourání domů.
Advokáti vlastníků bytů zpochybňují platnost původních smluv IPB Real a snaží se docílit toho, aby soud rozhodl o zřízení věcného břemene ve prospěch jejich klientů s tím, že pokud někdo pochybil, pak rozhodně ne oni.