Článek
„Kostrové pohřebiště je středověkého původu a vzniklo podle všeho v počátcích kláštera na přelomu 12. a 13. století,“ uvedl Radek Široký, ředitel Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek v Plzni, který má od roku 2010 na starosti vedení a koordinaci archeologického výzkumu v tepelském klášteře.
„V Karlovarském kraji je svým rozsahem objev kostrového pohřebiště v tepelském klášteře srovnatelný s vykopávkami v areálu Chebského hradu v roce 1911. Z tohoto pohledu se skutečně jedná o nález století, protože mezi těmito daty byly v regionu objeveny jen jednotlivé hroby, ale ne celá pohřebiště,“ podotkl archeolog.
K objevu kostrového pohřebiště došlo při výstavbě jílové hydroizolace u vstupního portálu opatského chrámu, které předcházel podobně jako všem výkopovým pracím v klášteře archeologický výzkum.
Pohřebištěm pouze krátký čas
„Zajímavé na všem je, že hroby s dřevěnými rakvemi byly objeveny před hlavním portálem kostela, z čehož vyplývá, že do chrámu se tehdy nevstupovalo rovnou, ale muselo se procházet mezi hroby,“ pokračoval Široký, podle kterého ale místo před hlavním vchodem do chrámu fungovalo podle dosavadních zjištění jako pohřebiště jen krátký čas.
Zatím není jasné, komu kostry nalezené v pohřebišti patřily. „Nevíme přesně, jaká populace zde byla pohřbena, ale spíše se jedná o laické pohřebiště. Předpokládáme, že se nejednalo o řeholníky premonstrátského kláštera,“ podotkl archeolog a připomněl, že výzkum je pohřebiště je jednou z posledních archeologických akcí, které během posledních pěti let v klášteře probíhají. „Letos budeme končit,“ upřesnil.
Další informace k nálezu kosterních pozůstatků vzejdou z následného výzkumu.
Antropoložka Západočeské univerzity v Plzni Petra Spěváčková při práci.
„Ostatky jsme štětečky očistili, zdokumentovali, vybrali a poslali do laboratoří k dalšímu zkoumání,“ uvedla přímo při práci antropoložka Západočeské univerzity v Plzni Petra Spěváčková. „Je to pěkný pocit, když člověk při práci narazí na nějaké pozůstatky z historie,“ uvedl terénní specialista Martin Matoulek, který zeminu před portálem nejdříve odkrýval motyčkami. „Když jsme narazili na pohřebiště, museli jsme postupovat opatrně s pomocí jemnějšího nářadí, zeminu jsme vybírali například polévkovou lžící,“ popisoval.
Výzkum probíhá v rámci rekonstrukce
Podle Širokého by mohly nálezy z pohřebiště po skončení výzkumu skončit v expozici tepelského kláštera. „V několika případech jsme narazili rovněž na drobné kovové předměty, které jsme zakonzervovali a odeslali rovněž do laboratoří k prozkoumání. Zatím nemůžeme určit, k čemu tyto předměty sloužily,“ dodal archeolog.
Rozsáhlý archeologický výzkum v premonstrátském klášteře Teplá probíhá v rámci celkové rekonstrukce, jejímž cílem je vrátit stavbu do života a zpřístupnit ji veřejnosti. Z Evropské unie na projekt plyne zhruba půl miliardy korun.