Článek
I když se ministerstvo obrany postupně zbavuje rozsáhlého nemovitého majetku, najít vhodný objekt pro dvě stovky zákonodárců a další desítky úředníků je úkol složitý. Požadavky na takový objekt jsou totiž velmi přísné. Kromě toho, že musí být totálně utajený, aby se nestal terčem jakéhokoli útoku a odolal případným živelním pohromám, měl by mít podobu bunkru s nejnutnějším bezpečnostním a technickým zázemím včetně samostatné cirkulace vzduchu. K využití přitom musí být připraven v jakoukoli dobu.
"Musíme se na to podívat a doufám, že patřičný odbor něco najde," řekl Právu Kostelka. Přiznal, že se na něj s touto žádostí obrátil z titulu své funkce předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím (ODS) spolu s předsedou komise pro práci Sněmovny Karlem Vymětalem (KSČM). Dosud ale ministr o žádném vhodném objektu neví.
Vidím: asi to nevyužijeme
"Potřebovali bychom od ministerstva obrany objekt, který by vyhovoval zákonu o krizovém plánování, aby v něm Sněmovna měla náhradní pracoviště pro případ nouze," prohlásil na dotaz Práva Vidím a dodal: "Nemám z toho potěšení, zřejmě to nikdy nevyužijeme, ale zákon to ukládá."
Podle předsedy výboru není vůbec jisté, zda takový objekt existuje, neboť musí splňovat konkrétní požadavky. "Krizové pracoviště musí mít např. samostatný okruh vzduchu, abychom tam přežili," poznamenal Vidím. Vymětal doplnil, že v minulosti někdejší Česká národní rada jako předchůdkyně Sněmovny takový objekt k dispozici měla, avšak pro velmi omezený počet osob, takže nyní by byl neupotřebitelný a komora se ho dávno vzdala.
Podobný objekt pro krizové situace má také vláda a prezident republiky. Jejich umístění je však předmětem nejpřísnějšího utajení, stejně jako bude objekt Sněmovny. Senát zatím podle dostupných informací o nic podobného nežádá, přestože i jeho členové by se měli v krizových situacích podílet na rozhodování o klíčových opatřeních.
Bude zvoleno krizové vedení?
Finanční nároky při udržování vhodného zařízení pro velký počet zákonodárců ale některé politiky děsí, byť si netroufají odhadnout, o kolik desítek miliónů ročně může jít. Proto ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) připouští, že pro krizové situace by se mohl zákonem změnit počet lidí, kteří by měli rozhodovat.
"Spolu s ministerstvem obrany chceme v rámci chystaných bezpečnostních programů navrhnout, aby si poslanci zvolili své předsednictvo, složené ze zástupců všech parlamentních stran, které by v případě potřeby mohlo přijímat zákonná opatření," řekl Gross Právu. Připomněl, že podobný systém fungoval právě za bývalé ČNR. Zákonná opatření pak vždy museli dodatečně schválit všichni zákonodárci.
Podle ministra vnitra by také bylo řešením předat pro krizové situace veškeré pravomoce vládě. Gross ale přiznává, že taková vůle se asi mezi poslanci a senátory nenajde. I první varianta řešení bude ale vyžadovat velkou diskusi, neboť by znamenala změnu ústavy, kterou musí posvětit obě parlamentní komory třípětinovou většinou všech svých členů.
Krizové situace mohou nastat v případech, kdy jsou bezprostředně ohroženy svrchovanost země, její bezpečnost, životy a zdraví lidí, majetek či životní prostředí anebo když musí země plnit mezinárodní závazky o společné obraně. V těchto situacích při vyhlašování tzv. nouzového stavu, stavu ohrožení nebo válečného stavu vláda vždy potřebuje souhlas buď obou komor parlamentu, nebo alespoň Sněmovny.