Článek
"Je to můj soukromý odhad. O tuto částku vlastně dostanou pacienti méně péče nebo péči horší. Když to obrátím: o tuto částku by péče mohlo být víc," řekl Kothera. "Netransparentnost zdravotnického systému se odráží často v nedostupné a nekvalitní zdravotní péče a poškozování zdraví pacientů," dodal.
TI: korupce nemizí, jen se přesouvá
Kothera je členem týmu Transparency International (TI), který mapuje situaci v českém zdravotnictví. Ředitelka české pobočky TI Adriana Krnáčová chce, aby do konce roku tým expertů vyčíslil ztráty ve zdravotnictví a do půl roku pak předložil vládě návrhy, jak omezit korupci ve zdravotnictví. Ta je podle ní stále velmi vysoká a přesouvá se i do jiných oblastí, kde ve svém důsledku škodí veřejnosti nejvíc. Je to zejména neprůhledné využívání veřejných zdrojů a obsazování významných funkcí bez výběrového řízení.
"Mám pocit, že občan v systému zdravotnictví vadí a nejlépe by bylo, kdyby ho neomezoval. Zdravotnictví se bez něj obejde," poznamenala Krnáčová. Dodala, že "pokud by zdravotnictví bylo transparentní včetně toku peněz, tak se prokorupční prostředí rozpadne a mnozí lidé by přišli o své příjmy". Proto podle ní ani není velký zájem systém změnit.
Káva, alkohol, květiny
Odborníci se vyjádřili i k tomu, zda třeba káva nebo láhev alkoholu či květina je úplatek. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt to za korupci nepovažuje. Ta je podle něj až v okamžiku, kdy pacient dává tisíce korun za přednostní operaci.
Adriana Krnáčová si také myslí, že káva či květina není úplatek, ale "vděčnost pacienta, protože jde o mezilidské vztahy". Podle předsedy sdružení Občan Pavla Vepřeka sice bonboniéra není korupcí, ale je "vážným příznakem špatně fungujícího systému".
Předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger tvrdí, že korupce začíná tam, kde pacient chce ovlivnit lékařovo chování ve svůj prospěch a lékař se cítí pacientovi zavázán. "Znám i případy, kdy lékař se urazil, že v obálce bylo málo peněz. Pacient ho asi špatně odhadl," řekl Schlanger.
Desetina zkusila uplácet
Podle nedávného výzkumu společnosti STEM/MARK asi 11 procent občanů buď úplatek dobrovolně poskytlo, a nebo byl od nich ve zdravotnických zařízeních požadován.
Většinou si lidé myslí, že úplatky dávají lidé starší (62 procent dotázaných), bohatší (66 procent) a vzdělanější (49 procent). Podle dotázaných se nejčastěji s uplácením setká chirurg (48 procent), dále ortoped (31 procent) a stomatolog (20 procent).
Průzkum také odhalil, že květina nebo balíček kávy podle 87 procent dotázaných nejsou obecně považovány za úplatek.
"Kdyby zdravotnictví fungovalo tak, jak má a bylo průhledné od začátku až do konce, korupce by nebyla žádná. Ale to je asi nereálné. Přesto se musíme pokusit omezit ji na minimum," uzavřel Kothera.