Článek
Babiš nechal Právo nahlédnout do svého přiznání, které musí stejně jako ostatní poslanci, senátoři a členové vlády uložit vždy do 30. června v Parlamentu. Hlavního příjmu za funkci vicepremiéra se Babiš vzdal ve prospěch dobročinných účelů hned po nástupu do vlády v roce 2014.
Nejvyšší sumu – a to 180 589 896,22 koruny – jeho vedlejších příjmů tvořily výnosy z korunových dluhopisů Agrofertu, kvůli kterým se stal terčem kritiky pravicové opozice i koaliční soc. dem. Hádky se pak staly pro Babiše počátkem konce jeho vládního angažmá. Kritici mu vyčítali, že si pořídil tehdy nezdaněné dluhopisy vlastní firmy, aniž by je v rámci úpisu mohl koupit kdokoli jiný.
Zdanění už nestihnou
Mnozí politici ho obvinili z porušení zákona, což Babiš popřel. Posléze navrhl dodatečné zdanění firemních korunových dluhopisů, jejichž výnosy mají být vyplaceny v příštích dvou letech. Tento návrh ale Poslanecká sněmovna do voleb podle všeho už neschválí. Babiš své firmy letos v únoru vložil do svěřenských fondů.
Další příjmy – 4233,78 eura – plynuly z jeho funkce ve statutárním orgánu německé firmy SKW Stickstoffwerke Piesteritz GmBh, 65 960 eur pak utržil z prodeje nemovitého majetku coby fyzická osoba. Suma 1 733 738,95 koruny jsou výnosy kapitálového majetku právnické osoby.