Koronavirus dál mutuje. Varianta delty AY.4.2 je ještě nakažlivější

Na celém světě bylo podle časopisu Newsweek zjištěno více než 32 000 případů nákazy subvariantou AY.4.2 ve čtyřicítce zemí (Outbreak.info uvádí k 8. listopadu 37 zemí, WHO k 26. říjnu 42 států).

Podle celosvětového systému Gisaid, který eviduje genetické informace o různých variantách viru chřipky i covidu-19, k 8. listopadu připadalo v Británii na AY.4.2 přes 13 procent nových případů. Její podíl roste od července, ještě 4. října na ni připadalo 8,5 procenta nových případů. Britský vládní Úřad pro zdravotní bezpečnost HSA uvedl, že se tato subvarianta, která byla v říjnu ve Spojeném království zařazena mezi sledované varianty pod VUI-12OCT-1, v zemi šíří o něco rychleji než jiné subtypy, což naznačuje, že by mohla být nakažlivější.

Podle izraelského ministerstva zdravotnictví je asi o 15 procent nakažlivější. Nezdá se však, že byla smrtelnější nebo že by se dokázala vyhnout vakcínám. V Izraeli zaregistrovali už šest případů, všechny u lidí, kteří přijeli ze zahraničí, uvedl 10. listopadu list Times of Israel. První případ byl zaregistrován v druhé polovině října u 11letého chlapce, který přicestoval z Moldávie.

I britský úřad HSA uvádí, že z hlediska průběhu není nákaza touto variantou nebezpečnější.

Ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer Novinkám řekl, že v Česku převládá delta plus a její subvarianty. „To, že se momentálně o jiné variantě nejedná, je tím, že nejsou momentálně podmínky, aby se sem zavlekla horší varianta, např. z Peru, které jsme se obávali. Další varianty koronaviru stále existují a možnost, že se sem zavlečou, pořád je,“ sdělil Novinkám.

„Na velkém území Evropy už ustoupila alfa, britská varianta, definitivně převládla indická varianta delta a z ní už vznikla delta plus. Sledovat subvarianty delty má smysl alespoň u třetiny klinických vzorků. Sledovat její stabilitu, cirkulaci a frekvenci, s jakou se vyskytuje a jaké má klinické příznaky. Jde o to, abychom měli představu, jestli tu nevzniká další virulentnější varianta,“ dodal Grubhoffer.

Virus své mutování zpomalil, rozhodně se však nedá říci, že by se svět neměl obávat dalších změn. „Je to otázka omezených možností mutagenní aktivity viru. Současnými variantami se vyčerpaly hlavní možnosti, které gen pro spikeový protein S poskytuje. Tím jsme v jakési stabilnější situaci v Evropě. Ale nemůžeme se tím ukonejšit. Pohybem lidí po planetě může dojít k zavlečení virulentnější varianty,“ uvedl dále Grubhoffer.

Ke vzniku mutací přispívá vyšší množství tzv. vnímavých lidí, tedy těch, kteří nemají proti viru protilátky. „Pokud se nám podaří jejich počet stlačit tím, že onemocnění prodělali, nebo se nechají očkovat, tak se pravděpodobnost pro vytváření nových mutací sníží. Každý nový případ onemocnění, každý lidský organismus, poskytuje viru možnosti vytvářet mutace. Tak to je, tak se virus ze své podstaty chová,“ uzavřel.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že nyní sleduje 20 různých subvariant delty včetně AY.4.2. Podle ředitelky oddělení WHO pro nové nemoci Marie van Kerkhoveové zůstává varianta delta „rozhodně nejrozšířenější variantou cirkulující po světě“. „Delta je dominantní, ale vyvíjí se,“ dodala s tím, že čím je varianta rozšířenější, tím je pravděpodobnější, že se u ní objeví mutace.

Nákaza touto subvariantou se objevila i v USA, kde na deltu také připadá naprostá většina případů nákazy.

Celkem se objevilo na 75 subvariant varianty delta v řadě AY, která se od původní delty s označením B1.617.2 liší záměnami v části RNA popisující tzv. S-protein, tedy onen charakteristický hrot (angl. spike), jímž se virus navazuje na napadenou buňku. Jde o záměny označované jako Y145H a A222V. Odtud pak pochází označení AY.

Subvarianta se zatím označuje jako AY.4.2, a nikoli dalším písmenem řecké abecedy. To se nové variantě přiřazuje, až když je označena za variantu vzbuzující obavy VOC (Variant of concern), a ne, když je jen sledovanou variantou VOI (Variant of interest).