Článek
Do středeční jedné hodiny ranní, kdy poslanci debatu do devíti hodin ráno přerušili, se do řádné rozpravy hlásilo zhruba 64 poslanců. Návrhem se Sněmovna začala zabývat minulou středu.
V úvodu středečního jednání si na návrh pěti koaličních klubů poslanci odhlasovali, že mohou jednat i hlasovat po 19., 21. a 24. hodině. Lze však očekávat, že s ohledem na zaměstnance Sněmovny si stejně jako v minulých dnech poslanci vezmou zhruba od jedné hodiny ranní do 9 hodin ráno přestávku.
Po více než 52 hodinách jednání o korespondenční volbě koalice prohlasovala pevný čas hlasování v prvním čtení, a to na čtvrtečních 15 hodin.
Poslanci si u korespondenční volby omezili dobu řečnění
„V tuto chvíli už se tématu korespondenční volby věnujeme 52 hodin. Kdybych tento čas rozpočítal mezi 200 poslanců, každý mohl mluvit 16 minut,“ uvedl na plénu předseda poslaneckého klubu hnutí TOP 09 Jan Jakob. Podle něj na plénu bylo téměř 500 vystoupení, z toho v 75 procentech mluvili opoziční poslanci.
„Vystoupení jednoznačně lze charakterizovat jako obstrukční,“ podotkl. „Argumenty jak pro předložený návrh, tak zejména i proti němu se opakují a cyklí a nezaznamenal jsem v posledních hodinách jednání žádné nové argumenty,“ zdůraznil Jakob.
Pro pevný čas hlasování na čtvrtečních 15 hodin hlasovalo 94 zástupců vládní koalice, proti 17 poslanců SPD. Zástupci hnutí ANO na protest opustili sál.
„Hlasovat o tomto nehlasovatelném návrhu nebudeme, odhlašujeme se a opouštíme sál,“ oznámila šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová. „Chápu, že po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu o valorizaci penzí máte pocit, že můžete úplně všechno, ale varuji vás, přemíra sebevědomí škodí,“ rozčilovala se směrem ke koalici.
„Mám pocit, že zákony platí už jen pro privilegované. Neberu to, budeme bojovat dál. Nevzdáváme to,“ bouřil se i předseda klubu SPD Radim Fiala. Šéf hnutí Tomio Okamura varoval, aby si zástupci vládní koalice příští volební období nestěžovali.
Malé a velké fňukání
Názorovými přestřelkami se nesl i středeční den. Emoce rozvířil poslanec KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který ve svém vystoupení řekl poslanci ANO Hubertovi Langovi, který si opakovaně stěžuje na omezení řečnické doby, aby „nefňukal“. „Je to už trapné, akorát se zesměšňujete,“ prohlásil Bělobrádek.
To si Lang nenechal líbit. „Myslel jsem si, že dnešek proběhne v klidu. Nevím, proč tady říkáte, že tu fňukáme a proč tady zvyšujete hlas. Asi to ukazuje nějakou nervozitu ve vašich řadách… Vážně se tu budeme pouštět do nějakých invektiv, že strana s 35 procenty tu fňuká a nechá se urážet od dvouprocentní strany? To je velký fňukání a malý fňukání…“ opáčil Lang Bělobrádkovi.
Reakci si pak neodpustil předseda lidoveckých poslanců Aleš Dufek. Podotkl, že KDU-ČSL je na politické scéně výrazně déle než hnutí ANO a i v minulosti byly situace, kdy zde byly strany s vysokými preferencemi a nezvládly to, přičemž lidovci s nízkými preferencemi ano. „KDU-ČSL tady je a ostatní strany tady nejsou, takže nás nepodceňujte a snažte se, abyste si ty preference udrželi,“ opáčil Langovi Dufek.
V úterý bylo hlasy vládní pětikoalice odhlasováno omezení řečnické doby na dvakrát deset minut. Nejprve se počítalo i s omezením faktických poznámek, toto usnesení ale bylo po silných protestech opozice zrušeno.
Za mé politické kariéry nebyla ani jedna kauza, prohlásil Babiš. Není to pravda
Opozice tak debatu mezi jednotlivými příspěvky natahuje diskusemi v rámci dvouminutových faktických poznámek. Podobný průběh mělo jednání i ve středu, kdy několik prvních hodin zabrala debata prostřednictvím poznámek. Až kolem oběda se ke slovu opět dostali řádně přihlášení poslanci. Po 20. hodině jich zbývaly zhruba čtyři desítky.
Náklady na rozeslání lístků okolo 15 milionů korun
Do debaty se zástupci opozice se zapojil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který se snaží odpovídat na dotazy. Reagoval například na návrh, zda by nebylo jednodušší zřídit krátkodobě v době voleb v zahraničních zemích více míst, kde by se dalo volit. Lipavský proti tomu argumentoval ekonomickými odhady - hrubé náklady na poštovní volbu by podle něj byly 15 milionů korun, přičemž pronájmy místností by vyšly výrazně dráž.
„Částky na distribuci lístků by se pohybovaly dle hrubých odhadů okolo 15 milionů korun. Provedli jsme také hrubý odhad ohledně možnosti zřízení dočasných míst. V levnějších destinacích by pronájem jednoho takového vyšel na 250 tisíc korun, a když si vezmete, že by se po světě zřizovalo třeba 180 míst, jak tu i zaznělo, tak se dostáváme do závratných částek,“ přiblížil Lipavský.
Koho je těžké uspokojit
Taktéž úterní debata přinášela názorové střety mezi zástupci koalice a opozice ohledně nutnosti zavedení poštovního hlasování a jeho údajné protiústavnosti.
Opoziční poslanci například poukazovali na to, že korespondenční volba je tlačena „na sílu“ jako poslanecký návrh, nikoli jako řádně posouzená vládní předloha.
Nelíbí se jim také, že pětikoalice chce korespondenční volbu zavést už pro parlamentní volby v příštím roce.
Jednání v úterý vpodvečer nabídlo i humorné chvíle. Například šlo o debatu poslance ODS Víta Vomáčky s poslankyní Berenikou Peštovou (ANO) o tom, co vlastně chce.
„Vždycky, když vystoupí paní poslankyně Peštová, tak se ve mně něco děje,“ přiznal poslanec na plénu.
„Já vím, že vás je těžké uspokojit. Odborně,“ dodal Vomáčka. Peštová následně poslanci poradila recept: „Když mi odpovíte na moje dotazy, já budu uspokojená hned.“ Z lavic se během diskuse ozýval smích.
Korespondenční volba, o níž je už druhý týden řeč, by se podle koalice měla týkat už parlamentních voleb v příštím roce, od roku 2026 pak též voleb evropských a prezidentských.
Poštovní hlasování je samozřejmostí v drtivé většině členských zemí EU. Opozice tento krok odmítá s odůvodněním, že jde o ohrožení demokracie.