Kopečný: Mír bude závoděním mezi Ruskem a Ukrajinou ve zbrojení

Bude vypadat ošklivě pro většinu lidí, kteří věřili, že se Ukrajině podaří osvobodit všechna území, že dojde k mezinárodní spravedlnosti. Budou viníci a hlavní organizátoři a pachatelé zločinů předvedeni před soud a potrestáni? Těžko.

Spravedlnost nacházím v tom, že zastavením bojů se zachrání statisíce životů a sníží utrpení. A především, že se neuzavře mír za podmínek, kdy Ukrajinu necháme svému osudu a Rus si pro ni za pár let dojde znovu.

Pomoci Ukrajině tak, aby se posunula ve výrobě a zbrojním průmyslu. Aby byla lépe připravena na odražení ruských útoků a za tři nebo pět let nemusela zažívat to samé. Mír bude závodem ve zbrojení mezi Ukrajinou, kterou bude doufám v první řadě podporovat Evropa, Ruskem, jež bude dávat obrovské peníze do vojenské výroby a do přípravy na další válku, a naším světem.

Čím víc se zbrojní dodávky nebo vlastní výroba zbraní omezí, tím blíž bude další válka.

Okrajově. Například tento týden jsem byl na Ukrajině a měl jsem na toto téma schůzku s představiteli ministerstva strategického průmyslu a kanceláře prezidenta. Moje role je koordinační, ale v této oblasti je méně toho, kde by byla moje pomoc potřeba. České ministerstvo obrany a naše firmy tu mají velmi dobře nastavené vztahy.

Ano, za poslední tři roky jsme se přesunuli z úvah a plánů k podpisu kontraktů a na Ukrajině probíhá výroba velkorážové munice a útočných pušek.

Od začátku války jsem tam byl už počtrnácté. Není to soutěž, ale do pozice zmocněnce pro obnovu jsem byl v Evropě jmenován jako první, tehdy jsem byl takový jedináček. Dnes už je nás v takové funkci třináct, takže se lépe domlouváme i s ostatními zeměmi. Nikdo kromě Česka ale nejezdí tak daleko na východ, případně na jih Ukrajiny. Naše projekty jsou jedinečné tím, že už dva roky provádíme rekonstrukci v místech, kam se ostatní neodvažují, v Charkovské nebo Dněpropetrovské oblasti.

Například do Charkova dodávají přes třetinu všech kogeneračních jednotek. To jsou kontejnery, které z plynu vyrábějí elektřinu a teplo. Často slouží jako podpora větších tepláren, jen v Charkově díky dodávkám v loňském roce zásobují teplárny přibližně osmdesát tisíc lidí.

Loni jsem také slavnostně zahajoval provoz středně velké větrné elektrárny. Moravské naftové doly se rozhodly, že do toho půjdou s lokálním partnerem, díky tomu zásobují 125 tisíc lidí ve Lvovské oblasti elektřinou. To, o čem se nyní bavíme, nejsou dary, jsou to věci, na které si Charkov nebo další města berou úvěr.

Nejdříve jsme si oblast zvolili symbolicky, ale pak jsme vše uchopili tak, že do obnovy půjdeme naplno. Po hlavním městě Kyjevu je to druhá nejbohatší oblast Ukrajiny. Je to partner, který nám od začátku říkal, že nechce žádnou charitu, ale byznys. Toho se držíme a docela nám to jde. Dodali jsme například úpravny, díky kterým má dnes 130 tisíc lidí přístup k pitné vodě poté, co Rusové zničili přehradu Nová Kachovka.

Opakovaně se do Charkovské i Dněpropetrovské oblasti vracíme a také díky tomu Evropská komise minulý týden schválila české projekty v šesti nemocnicích. Pro tuzemské dodavatele to bude znamenat zakázky za několik miliard korun.

Jedná se o nemocnice ve městech Kryvyj Rih, Dnipro, Lvov, Kyjev, Rivne a Ternopil. Budou se modernizovat jednotlivá patra, budovat gynekologické ordinace a jednotky intenzivní péče, dodávat operační přístroje či rentgeny.

Dám jednoduchý příklad. Například starosta ukrajinského města si bude chtít vzít úvěr na výrobek, který pomůže s obnovou země, ať už je to vybavení nemocnice, nebo zmíněná kogenerační jednotka. Pokud by si vzal běžnou půjčku, dostal by úrok například 18 procent. Když si ovšem vezme úvěr od banky, která bude mít smlouvu s českou Národní rozvojovou bankou, bude úrok třeba jen 10 procent a půjčka nebude splatná za pět, ale až za osm let. Za peníze totiž bude ručit Evropská komise, takže riziko bude pro banky nižší a mohou nabídnout výhodnější podmínky.

Od začátku ruské invaze podpořila Evropská komise pouze čtyři národní rozvojové banky, a to polskou, německou, slovenskou a právě českou. Pokud jde o spojení záruk a grantů, byl zatím schválen pouze jediný projekt, a to ten náš zaměřený na nemocnice.

Ve zdravotnictví si na sebe investice sama vydělá jen obtížně. Proto udělí Evropská komise přes Českou rozvojovou agenturu grant, zboží se zčásti nakoupí za peníze z grantu a druhá část projektu se zaplatí z úvěru od banky. Ten už bude probíhat podle postupu, jaký jsem popisoval.

S objemem financí už můžeme počítat, máme i konkrétní projekty, které však ještě budou procházet schvalováním českou Národní rozvojovou bankou i ukrajinskými partnery. Bylo by tak předčasné říkat podrobnosti.

Je to v přípravě tak, abychom mohli využít co nejvíce z toho, co jsme z Evropské unie získali.

Takové riziko je vždy.

Jak jsem zmiňoval, zrovna my Češi jsme v podstatě jediní, co na vládní úrovni jezdí i do nejvýchodnějších oblastí, už dva roky tam cestuji s delegacemi. Snažíme se z toho nedělat chvástání a naopak říkat ostatním: Zkuste to taky, podívejte se, jak se nám tam daří. Města jsou tam opravdu zničená a potřebují velké zapojení firem. Přitom to není o charitě, ale o byznysu.

Podařilo se nám domluvit se s ostatními státy a s Evropskou komisí, aby se zvýhodnily projekty na východě Ukrajiny, v regionech sousedících s frontou. Petr Krogman má nicméně pravdu v tom, že od začátku pomoc takto nastavená nebyla.

Není to však tolik o vládách, ale o bankách a velkých investorech, kteří stále vnímají riziko na východě jako příliš velké a drahé. Věřím, že se to změní, až bude situace bezpečnější.

Přivezl jsem dvanáct firem z vodohospodářského průmyslu, vedle energetiky a zdravotnictví je totiž voda další oblastí, na kterou se chceme soustředit.

Rusové cíleně útočí na nemocnice, teplárny a elektrárny, stejně tak směrují rakety na vodohospodářská díla. Ukrajinu tím ničí, ale vzniká možnost postavit moderní infrastrukturu, energeticky šetrnější, než byla ta předchozí.

Co se vody týče, občas jsou na Ukrajině systémy staré sto let, některé části se stavěly ještě za Stalina. V Česku máme technologie, které se na Ukrajině ještě nepoužívají, takže je to velká byznysová příležitost. Na konci by tak mohlo mít daleko více Ukrajinců přístup k pitné vodě.

I tady stejně jako v energetice dochází k postupné privatizaci a vpouštění tržních prvků. To je něco, co naše firmy dobře chápou, protože řada z nich vyrostla v tom samém prostředí, začaly v době privatizace 90. let.

Na to je jednoduchá odpověď. Stavíme takové věci, které jsou levnější než ruské rakety. Takto funguje válečná ekonomika. Samozřejmě pokud je město opravdu blízko frontě, tedy když tam dostřelí dělostřelectvo, nemá cenu tam cokoliv budovat, ruský granát z děla je vždy levnější.

Nicméně pokud Rusové musí vynaložit na destrukci několik raket, které stojí miliony dolarů, a samotná instalace výrobku stojí pár desítek tisíc dolarů, tak na takové cíle útočit nebudou. To je také důvod, proč jsme například do Charkova dodávali kogenerační jednotky, Rusům se nevyplácí je ničit.

Osobně se s ní nesetkávám, ale je to záležitost velmi citlivá. Je důležité od toho české firmy ochránit, postupovat i s ukrajinskými partnery tak, že když takový náznak vůči tuzemské firmě objeví, začneme to s úřady řešit okamžitě.

Každý rok vývoz roste, mezi rokem 2021, tedy posledním předválečným, a současností vzrostl export z Česka na Ukrajinu o více než padesát procent, přičemž do toho nepočítáme zbraně. Konkrétně z 30 miliard korun na 45.

Konkurence to přímo není, potřeby jsou totiž mnohonásobně větší než to, co jsme schopni dodat. Do Charkova dovážejí také turecké, rakouské či německé firmy, byť ne s takovou podporou státu. Jenže třeba ty zmíněné české kogenerační jednotky mají tuzemské firmy vyprodané. I když už třikrát navýšily svoji produkci, pořád nedokážou pokrýt ani zlomek ukrajinské poptávky.

Je ovšem pravda, že v momentě příměří bude mnoho evropských i dalších bank připraveno začít podporovat firmy, které budou chtít Ukrajinu obnovovat.

Nyní máme konkurenční výhodu díky tomu, že na Ukrajinu jezdíme a vytvořili jsme si přátelské vazby. Na konci dne však bude záležet na jediném – kdo přinese výhodnější nabídku za levnější peníze.

Když jsem tento týden odcházel z kanceláře prezidenta Ukrajiny, panovala po jednání v Džiddě v Saúdské Arábii nadějná až optimistická nálada kvůli tomu, že se podařilo najít společnou řeč se Spojenými státy. Nyní to bude hodně o americké diplomacii vůči Rusku.

Pro investory z celého světa poslední týdny znamenají, že se jejich portfolia připravují na dobu, kdy rizika nebudou tak velká. Tedy období bez velkého konfliktu, minimálně bez útoků po celém území Ukrajiny.

Pro nás to bude znamenat, že co jsme si vyzkoušeli v pilotních projektech, budeme moci rozjet ve velkém.