Konzervativní trojblok narazí u kroužkování. Nejvíce vytěží ODS, míní politolog

„Možný problém mohou představovat voliči ODS, kterých je v součtu dokonce více než lidovců a topkařů dohromady. Velice snadno vykroužkují do Parlamentu hodně jejich kandidátů, a tak mohou dvě menší strany při přepočtu na mandáty následně tratit,“ řekl Novinkám.

Ačkoli se tak může konzervativní trojblok shodnout na určitém pořadí na kandidátní listě, konečné rozhodnutí budou mít v rukou až voliči. „Nejdříve se složitě dohodne, kdo bude na volitelných místech, a pak do toho voliči vnesou vítr,“ odhaduje politolog.

Pokud by strany nakonec své voliče vyzvaly, aby se kroužkování zdrželi, mohlo by je to podle Mlejnka naopak odradit. „Lidé tuhle možnost velmi rádi využívají,“ podotýká.

Jako možný příklad uvádí parlamentní volby v roce 2002. Tehdejší lidovečtí voliči se ukázali jako daleko disciplinovanější oproti příznivcům jejich koaličního partnera, Unie Svobody, která měla následně problém i při sestavování vlastního poslaneckého klubu.

A pokud jde o samotný program, připouští Mlejnek, že strany budoucí koalice mohou ve svých programech najít shodné body. Upozorňuje však, že se současně na množství podstatných věcí rozchází. Za všechny uvádí vztah k Evropské unii. ,,Zatímco ODS je spíše euroskeptická, lidovci a TOP 09 jsou proevropské strany. Může to být problém při tvorbě programu,“ dodává politolog.

Za vůbec nejdůležitější však Mlejnek označuje to, aby se stranám podařilo vůbec najít společné téma, které by bylo přitažlivé pro jejich voliče. A jelikož se uskupení začíná prezentovat jako konzervativní, nabízejí se podle politologa hodnotová témata. K tomu však jedním dechem dodává, že konzervativní a křesťanské hodnoty nevyužívali doposud v kampani ani samotní lidovci, ba naopak. „V ČR to není příliš populární,“ vysvětluje.

Na druhou stranu se neobává toho, že by se trojkoalici podařilo překročit patnáctiprocentní klauzuli, která je nutná pro vstup do dolní komory v případě, že kandidují tři uskupení společně. „Když budeme vycházet z dosavadních preferencí, tak se ODS pohybovala mezi 10 a 15 procenty a TOP 09 s lidovci každý okolo pěti procent. Kdyby podpořili projekt jejich dosavadní voliči, tak by to neměl být problém,“ říká Mlejnek.

Předseda ODS Petr Fiala se navíc ještě před vznikem konzervativního bloku netajil tím, že by stal rád příštím premiérem. „Myslím, že si ho takhle dovede představit okruh voličů ODS. Jenže se mu dlouhodobě nedaří přesvědčit voliče jiných stran, že by byl právě on vhodným kandidátem,“ komentuje politolog.

Pro mladší voliče by mohl být podle Mlejnka naopak přitažlivější šéf Pirátů Ivan Bartoš, který se chce stát lídrem případné koalice jeho strany se STAN. „Ani jednomu se však zřejmě nestane to, že by je začali voliči masivně považovat za skvělého příštího premiéra, a byl by to zároveň důvod, proč daná uskupení podpořit. O to více bude záležet na programu“ doplňuje.

Vzhledem k aktuálnímu vývoji nyní  Mlejnek očekává, že se stane ústředním tématem voleb probíhající epidemie covid-19. „Doufejme, že to budeme mít dávno za sebou, ale ekonomické dopady budou zřejmě tím, o co v kampani půjde. Pro všechny platí, že pokud chtějí ve volbách uspět, tak musí mít program, který bude následky řešit. Kdo to mít nebude, tak mu nic nepomůže,“ uzavírá Mlejnek.