Ostuda, nebo unikát? V Litoměřicích se přou o sochu sovětského vojáka

„Zastupitelé novou petici, stejně jako tu předešlou, požadující přemístění sochy na jiné místo, vzali na vědomí,“ informovala Novinky mluvčí litoměřické radnice Michaela Rozsypalová.

Starosta města Radek Löwy (ANO) petenty vyzval, aby shromáždili dostatek podpisů nutných k uspořádání referenda, ve kterém by o budoucnosti sochy rozhodli sami občané Litoměřic.

Učinil tak, přestože není přesvědčený, že otázka stěhování nebo ponechání sochy na místě je věcí referenda. „To by, pokud ho vyhlašuje město, mělo rozhodovat o důležitějších záležitostech,“ zdůraznil starosta.

Pokud však petenti nashromáždí dostatek podpisů stanovených zákonem, bude zastupitelstvo muset referendum vyhlásit. V případě Litoměřic se jedná o zhruba 2300 podpisů, což je potřebných deset procent občanů města.

První petice požadující odstranění sochy z Jiráskových sadů nashromáždila asi 130 podpisů občanů Litoměřic, druhá pak 360. Ostatní sesbírané podpisy na obou peticích pochází od obyvatel z jiných míst republiky.

S ohledem na únorové rozhodnutí zastupitelů podniklo vedení města v uplynulých měsících kroky, které spočívaly mimo jiné v hledání nového místa, kam by se socha vojáka mohla přemístit.

„Oslovili jsme paměťové instituce, odkud jsme však nezískali kladné stanovisko k přesunu do jejich areálů. Patřil mezi ně i Památník Terezín, který s nabídkou umístit sochu do prostoru bývalého Krematoria Richard nesouhlasil,“ popsal místostarosta Jiří Adámek (ANO). Doplnil, že mezi vytipovaná místa, kam by se socha vojáka mohla přemístit, patří prostor před bývalými kasárnami Jiřího z Poděbrad nebo přímo v jejich areálu.

Socha vojáka v Jiráskových sadech byla odhalena 3. května 1975 u příležitosti 30. výročí osvobození Československa, zároveň měla oslavovat tehdejší přátelství československého a sovětského lidu. Podle odpůrců dílo ale vzniklo v době normalizace a oslavovalo okupaci Československa v roce 1968.

Na stejném místě stál v minulosti například pomník Františka Josefa I. z roku 1908 nebo později pomník J. V. Stalina, který byl odstraněn v roce 1960.

Socha byla dlouhodobě trnem v oku místní iniciativě, která její odstranění požadovala. Aktivista Zdeněk Paclík připomínal, že socha kvůli svému názvu uctívá Sovětskou armádu, která vznikla až v roce 1946, a nikoliv Rudou armádu, která se na konci druhé světové války podílela na osvobození Československa.

„Voják na pomníku tedy, i dle oficiálního názvu, nezobrazuje rudoarmějce, ale Sověta – okupanta,“ namítají autoři petice za odstranění sochy.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 začalo stále více obyvatel Litoměřic proti přítomnosti sochy v sadech protestovat a opakovaně požadovat její odstranění. Několikrát se stala terčem vandalů. Jednou ji někdo polil červenou barvou, jindy se na ní objevila číslice 68 jako odkaz na okupaci.

„Památník není pouze historickou relikvií. Není možné ignorovat současné imperiální choutky diktátorského režimu v Rusku,“ píše se v petici s tím, že socha nemá žádnou uměleckou hodnotu. „Takováto prezentace Litoměřic je ostudou našeho města,“ dodávají.

Podle petentů, kteří s odstraněním sochy nesouhlasí, jde naopak o umělecky hodnotné dílo reálného socialismu a umělecky pozdní moderny. „Zakomponování sochy do moderního parku tak představuje unikátní soudobé řešení,“ uvádějí.

Odstranění sochy by podle nich nevratně poškodilo koncept kulturně cenného mobiliáře parku i obraz města, které by se tak snížilo k „obrazoborectví, což je kunsthistorické a památkářské faux pas“.

„Snahu o odstranění sochy rudoarmějce dále považujeme za nesmyslnou nejen s ohledem na zásadní podíl vojáků SSSR při porážce nacismu a osvobození Československa, ale také s ohledem na výši přímých i nepřímých nákladů veřejných finančních prostředků spojených s přemístěním sochy v době, kdy město Litoměřice nedokáže trvale zajistit běžnou údržbu a opravy veřejného prostoru na území města,“ napsali v petici.