Článek
Popíjení alkoholu při sjíždění řek patří ke koloritu rekreačních vodáků. Podle zákona jde však o stejný přestupek, jakým je například opilecká jízda na kole, a hrozí za něj teoreticky až stotisícová pokuta.
V podstatě na to všichni kašlou
Pokud na vodě opilec s víc než jedním promile alkoholu v krvi zaviní nehodu a někoho zraní, hrozí mu stejně jako na silnici až tři roky vězení za ohrožení pod vlivem návykové látky. Na rozdíl od cyklistů však vodáky nikdo nekontroluje.
Zákon o vnitrozemské plavbě říká, že „vůdce malého plavidla“, anebo člen posádky podílející se na řízení lodi nesmí být pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. Malé plavidlo podle zákona nepřesahuje délku 20 metrů a kapacitu má maximálně 12 lidí. Do této kategorie logicky spadá i kajak nebo raft.
„V podstatě na to ale všichni kašlou. Policie se nebude aktivně tímto zabývat, protože pokuty uděluje někdo jiný,“ sdělil Právu člen výboru sekce vodní turistiky Českého svazu kanoistů Pavel Šálek.
Kontrolují motorové čluny
Naráží tím na skutečnost, že kontrolu vodáků mají na starost sice jak policie, tak Státní plavební správa, jenže pokuty smí inkasovat pouze plavební správa. Podle Šálka proto problém policii příliš nezajímá.
Plavební správa zase nemá na kontrolu vodáků kapacity. „S ohledem na personální možnosti se nadále zaměřujeme na dozor na sledovaných vodních cestách, kde jsou provozována plavidla s vlastním pohonem,“ řekl pověřený ředitel Státní plavební správy Václav Novák. A podobně na věc pohlíží i policie, i když například na Baťově kanále na Zlínsku provedla v posledních týdnech šest kontrol.
„V průběhu července 2015 proběhlo šest policejních akcí s názvem Morava na splavném úseku řeky Moravy v teritoriu územního odboru Uherské Hradiště,“ uvedl mluvčí zlínské krajské policejní správy Pavel Stránský.
„Během akcí byl zjištěn přestupek na úseku rybářství, dále přestupek v oblasti technického stavu plavidla a špatného označení plavidla a dva vůdci malého plavidla byli pozitivní při dechové zkoušce,“ vypočetl Stránský. Potvrdil také, že kontroly se týkaly pouze motorových lodí, nikoli vodáků.
Statistiky kontrol vodáků nevede krajské ředitelství v Ústí nad Labem, nemá je ani Policejní prezidium. Na dotazy po jejich četnosti tak nedokážou odpovědět. „Že by někde vodáky kontrolovala Státní plavební správa, jsem nikdy neslyšel,“ podotkl Šálek. „Samozřejmě víme, že by to bylo potřeba jako sůl, třeba s nějakou tolerancí jednoho piva,“ míní funkcionář kanoistického svazu. Jeho kolega František Vyhňák z ostravské organizace pasivitu odpovědných míst potvrzuje.
Vodák: Zkoušku na alkohol jsem nezažil
„Na našich akcích pro veřejnost jsme si v minulosti několikrát vyžádali účast Státní plavební správy, pobočky Přerov. Pomohli hlavně s texty bannerů. Pokud jde o kontroly, tvrdili, že na ně nemají právo, že pouze policie, která jim pak hříšníka předá,“ uvedl Vyhňák.
Při zhruba stovce sjezdů řek, jichž se účastnil, kontrolu policií zaměřenou na alkohol prý nezažil. „Myslivci dýchají policii do testeru na začátku honu, než nabijí zbraně, policie je nehoní v lese. Policie zastavuje cyklisty autem, ale lodě rozhodně ne,“ říká další vodák Miloslav Svoboda.
„Zákon je jen papír, kontrola a vynutitelnost práva je jiná věc. Pokud si policisté stoupnou ke Kaňovu nebo do cíle v Pikovicích, jistě pomůžou chránit. Jinak nechytí nikoho,“ dokládá Svoboda na příkladu Sázavy. „Sám jsem inzultoval ožralu, co si přivázal dítě v lodi, blábolil a motal se, ale chtěl jet dál,“ dodal vodák.