Článek
Na předsednický post kandiduje Petr Fiala, Miroslava Němcová a europoslanec Edvard Kožušník. O pozici prvního místopředsedy se bude ucházet Jan Zahradil a Jiří Pospíšil.
Dosluhující předseda Martin Kuba ve svém projevu označil hlavní milníky, které stály za propadem preferencí ODS. V krátkodobém horizontu byl podle něj fatální červnový zásah policie na úřadu vlády, který vedl k rezignaci Petra Nečase z postu premiéra. „Dámy a pánové, kterou politickou stranu by taková aféra a mediální prostředí kolem ní nesrazila na kolena,“ položil Kuba řečnickou otázku.
ODS pak podle něj dorazily další události, zejména rozbroje uvnitř strany, které se projevily, když díky poslancům ODS padla sněmovní stojedničková většina. Podle Kuby proto nebylo překvapením, že strana v podzimních volbách do Sněmovny propadla.
Klesající preference ODS jsou ale podle Kuby dlouhodobou záležitostí, nejde o problém několika afér posledního roku. „Naše preference klesají od roku 2006,“ upozornil a poukázal na „závažnou chybu“, které se podle něj dopustil před lety bývalý šéf ODS Mirek Topolánek, když „stál jako sudička u zrodu TOP 09“. Přitom se podle Kuby ukázalo, že TOP 09 není přirozeným partnerem ODS, ale jejím legitimním soupeřem.
Fiala: Nový start
Smířlivější tón zvolil ve svém nominačním projevu favorizovaný kandidát na post předsedy strany Petr Fiala. Nad jeho kandidaturou mnozí kroutí hlavou zejména proto, že se stal členem ODS teprve loni v listopadu.
Fiala ale uvedl, že je připraven převzít nesnadný úkol vyvést ODS ze situace, v níž se nachází. „Dnes to v Olomouci zase pořádně začíná,“ prohlásil. „Jsem přesvědčen, že dnešní den bude novým začátkem pro ODS, že vykročíme k tomu, abychom byli opět silnou a důvěryhodnou politickou stranou,” dodal.
Upozornil také na to, že když se Václav Klaus na ustavujícím kongresu stal šéfem ODS, bylo mu 49 let, stejně jako nyní Fialovi. „ODS, jakou vám nabízím, bude vést českou pravici a bude jednou z nejvýznamnějších politických sil v zemi,“ slíbil.
Kožušník: Otevřít se
Edvard Kožušník zkritizoval uzavřenost strany, která se podle něj projevila i v tom, že nebyli pozváni někteří členové nebo bývalí členové. „Máme snad z něčeho strach? Bojíme se slyšet hořkou pravdu?“ tázal se a upozornil: „Není čas na sezení v kupé se zataženými záclonkami.“
Strana podle něj ztratila veškerou důvěru včetně té v sebe sama. „Zapomněli jsme to, co je cílem politické strany. Je to vítězství ve volbách,“ podotkl. K tomu podle něj povede znovuzískání důvěry. Strana by se měla více otevřít, aby „ODS ukázala veřejnosti, že je stranou slušných občanů“.
Němcová zkritizovala Zemana
„Kandiduji také ze vzdoru proti věčné připravenosti ODS pohřbít svého člověka, proti schopnosti intrikařit s našimi politickými protivníky,“ uvedla ve svém nominačním projevu současná místopředsedkyně Miroslava Němcová.
Ostře se vymezila proti prezidentovi Miloši Zemanovi a jeho požadavku na odsouhlasení služebního zákona v prvním čtení výměnou za jmenování Andreje Babiše do vlády. Podle ní jde o výsměch těm, kteří rozumějí legislativnímu procesu. Je nutné odmítnout rušení či obcházení lustračního zákona, dodala.
Zkritizovala také nejednotnost uvnitř ODS. Naopak svou kandidaturu podpořila osobním úspěchem ve volbách, kdy získala nejvíc preferenčních hlasů z kandidátů ODS. Pokud neuspěje ve volbě předsedy ODS, nebude se ucházet o místopředsednické křeslo.
Napřed volby, pak diskuse
Bývalí předsedové strany Mirek Topolánek, Petr Nečas ani Václav Klaus nebyli na kongres pozváni, což se setkalo s kritikou. Strana argumentuje, že bývalé šéfy nepozvala, aby měla klid na práci. Ve foyer se ale objevil s visačkou host například bývalý ministr vnitra Ivan Langer.
Delegáti si zkraje odsouhlasili program, podle kterého se bude napřed hlasovat o vedení strany a teprve poté začne diskuse. Návrh Přemysla Sobotky, aby bylo pořadí obrácené, nebyl přijat.
ODS se od červnové rezignace tehdejšího premiéra Petra Nečase snaží najít cestu z krize. V podzimních volbách do Sněmovny získala jen 7,7 procenta hlasů, což byl nejhorší výsledek v historii strany. Víkendový kongres by měl kromě volby vedení jednat i o změně stanov a dalším směřování partaje.