Článek
„Ta doporučení tady jsou, žádný další pokyn (z ministerstva) není potřeba,“ řekl Právu. Obě látky se podávají v nemocnici formou infuze, brzy po prvních příznacích a mají zabránit hospitalizace nemocných, kteří by ji vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemuseli přežít. Pacient po infuzi zůstává v domácím léčení.
Nejdůležitější je změna přístupu k ošetřujícím lékařům. Nová verze stanoviska jim dává možnost stanovená doporučení v případě, kdy to považují za nezbytné, nerespektovat a řídit se vlastním úsudkem.
Nasazení monoklonálních protilátek se doporučuje zejména pacientům s covidem, kteří jsou po transplantaci orgánu nebo kostní dřeně, mají závažné imunitní onemocnění, léčí se s rakovinou nebo hemato-onkologickým onemocněním, mají diabetes prvního typu, účastní se dialyzačního programu, mají závažná plicní nebo nervosvalová onemocnění či jsou morbidně obézní. Nezbytný je věk nad 12 let a váha přesahující 40 kilogramů. Pacient také nesmí být kvůli covidu hospitalizován a připojen na kyslík.
„To slovo 'zejména' je tam proto, aby se ten, kdo bude léčbu indikovat, tím (kritérii) nemusel cítit úplně stoprocentně svázán. A když vidí, že se to jen o fous někde neshoduje a jeho medicínský názor je takový, že by to člověk měl dostat a je schopen si to odůvodnit, tak aby to mohl udělat,“ přiblížil Právu předseda praktických lékařů a člen odborné skupiny Petr Šonka.
Z výčtu konkrétních zmírnění je nejdůležitější umožnění podávat lék i pacientům s cukrovkou druhého typu. Tito pacienti, kteří mají covid v počáteční fázi, se musí současně léčit s hypertenzí nebo mít středně těžkou obezitu (BMI nad 35). Rozšířil se také interval od projevu příznaků. Experimentální bamlanivimab nebo Regn-cov2 je možné nasadit až do deseti dnů, místo původních sedmi.
„Výše uvedené doporučení je nutno vnímat jako rámcové, nikoliv jako nepodkročitelné či nepřekročitelné indikační vymezení. Konečné rozhodnutí o indikaci mAb je na lékaři, který má o zdravotním stavu pacienta nejvíce informací a je schopen posoudit všechny aspekty aktuálního klinického kontextu, včetně vyhodnocení poměru přínosu a rizika podání přípravku s obsahem mAb v konkrétní klinické situaci,“ píše se ve stanovisku.
Na infuzi mohou vhodné pacienty poslat ambulantní specialisté, lékaři v nemocnicích a především praktici. Všechny dostupné informace už podle oslovených krajských nemocnic mají. Někteří z nich už pacienty na infuzi poslali a dá se čekat, že takových případů bude přibývat.
„Informovanost lékařů není ideální, ve své praxi se setkávám s tím, že přijímám pacienty, kteří to dávno měli mít,“ řekl Právu lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče ve VFN Martin Balík.
Česko objednalo na 15 tisíc balení monoklonálních protilátek, jež ministerstvo dočasně povolilo k léčbě covidu u ohrožených pacientů s mírnějším průběhem, kteří nepotřebují podporu kyslíku ani hospitalizaci. Tři tisíce bamlanivimabu od Eli Lilly, z nichž si nemocnice rozdělily zatím jen třetinu, a na dvanáct tisíc balení léku Regn-cov2 od Regeneronu. V březnu dorazily první čtyři tisíce balení, v dubnu a v květnu se očekává stejně množství.
Podání těchto protilátek mají proplácet pojišťovny. Většina z nich Právu ještě před změnou podmínek řekla, že to ovšem platí jen pro léčbu pacientů splňujících kritéria nastavená ministerstvem zdravotnictví. Nynější stanovisko ale umožňuje lékařům léčit i rizikové případy, kteří kritéria nemusí zcela splnit.