Článek
Vědec Tomáš Randák z Jihočeské univerzity dokonce varoval, že pokud nebudou co nejdříve přijata ochranná opatření, může dojít k úplnému vyhynutí nejen pstruhů, ale také lipanů, kteří jsou už nyní kriticky ohroženi.
Zatímco na začátku devadesátých let skončilo na udicích ročně kolem dvou set tisíc pstruhů obecných, loni to nebyla ani pětina. A u lipana jsou čísla ještě tristnější. Za posledních deset let chytili rybáři dohromady tolik ryb co v jediném roce 1990.
Hejna predátorů
„Jednoznačně hlavní příčina tohoto stavu jsou kormoráni. V zimě k nám migrují ze severní Evropy obrovská hejna těchto ptačích predátorů. V okamžiku, kdy zamrznou rybníky, stěhují se za potravou právě na rychleji tekoucí vody, což jsou právě pstruhová pásma,“ vysvětlil Randák.
Upozornil na to, že ryby se nemají před jejich nálety kam schovat, neboť řeky jsou dnes spíš než přírodními toky rovnými kanály, kde chybí přirozený úkryt.
„Stačí, aby deset kormoránů sedlo na Horní Blanici, a za jeden den zklikvidují celou rybí obsádku v délce několika set metrů. U pstruha je populace alespoň někde ještě životaschopná, byť to nejsou velké ryby. Lipan je už prakticky s výjimkou několika málo lokalit totálně pryč,“ pokračoval Randák.
Umělý odchov
Obnovit populaci pstruhů je podle Randáka obtížné. „I když se rybu podaří uměle odchovat v sádkách, po vysazení se nedokáže adaptovat v přirozeném prostředí a v podstatě je to neefektivní. Pokud ji neochráníme alespoň v nějakých úsecích řek, aby se tam mohla rozmnožit, tak o ni v podstatě brzo přijdeme,“ prohlásil Randák.
O umělý odchov pstruha potočního se už desítky let snaží například rybáři v Předenicích na jihu Plzeňska. „Zpočátku jsme produkovali ročně kolem deseti tisíc kusů plůdku. Jenže teď je situace taková, že prostě nemáme generační ryby k výtěru. Ty jsou ve volné přírodě už vzácností,“ posteskl si předseda místního sdružení Jiří Voch.
Lososovité ryby, které se u nás dostaly na hranici existence, tak lehce vytěsní a nahradí jiné druhy, jako jsou plotice, tloušti nebo okouni.
Nastal čas, kdy je zapotřebí začít regulovat predátory. Kromě toho bude nutné začít s revitalizací toků
„Dám příklad z řeky Dyje, kde se poté, co tam pstruha vybrali kormoráni, přemnožila vranka a zpátky už pstruha nepustila. Sežrala všechny nakladené jikry od přeživších jedinců,“ dodal Randák. [celá zpráva]
Odborníci přemýšlejí o tom, jak nastavit záchranné programy, abychom tyto původní druhy ryb v řekách udrželi. „Nastal čas, kdy je zapotřebí začít regulovat predátory. Kromě toho bude nutné začít s revitalizací toků, zejména vytvářet v korytech různorodé meandry, kam se ryby mohou před predátory ukrýt,“ uzavřel Randák.
Například Plzeňský kraj kvůli ochraně pstruha a lipana zakázal po dobu tří let lovit tyto druhy ryb na řece Otavě. Přišli s tím sami rybáři.
„Byl to experiment, od kterého jsme si slibovali zvýšení populace původních druhů lososovitých ryb. Ukázalo se ale, že toto omezení nemělo žádný efekt, takže po skončení platnosti vyhlášky jsme ani nežádali o její prodloužení,“ řekl Právu hospodář Západočeského rybářského svazu Jaroslav Vogl. Otava přitom v minulosti patřila mezi pstruhařské ráje.
