Článek
Díky tomu už nebude nutné, aby lidé při změně trvalého bydliště či jména běhali po všech institucích zvlášť a dokládali tuto změnu písemně. Stačit bude, když zajdou změnu nahlásit například jen na obecní úřad.
Registry totiž budou vzájemně propojené, takže každá zadaná změna se v novém informačním systému automaticky zobrazí dalším institucím. Tyto údaje navíc budou mít od 1. července 2012 stejnou právní relevanci jako dnešní písemné a úředně orazítkované dokumenty.
Obíhat mají data a ne občan
Každý pracovník obecních či státních úřadů bude mít kvůli přístupu do registrů své vlastní přihlašovací údaje, s nimi se ale dostane jen k agendě, o kterou se stará.
Tím se architekti systému snaží výrazně omezit možné zneužití osobních dat. Každý člověk pak bude mít možnost zeptat se zpětně na czechpointech, kdo a kdy se na něj ptal.
„Je to vlastně o jediném heslu, že obíhat mají data a ne občan,“ vysvětlil expert na základní registry Petr Stiegler z ministerstva vnitra.
Stačí číslo občanky
V registru obyvatel tak úředník například nezjistí, kde daný občan bydlí. Najde tam pouze odkaz, že musí tento údaj získat z registru adres a nemovitostí. Může o něj požádat, ale systém bude vyhodnocovat, jestli má na takový údaj oprávnění nebo ne, a zda mu jej tedy zpřístupní.
Vedle těchto dvou vznikne i registr osob, kde budou údaje o všech právnických osobách, firmách či sdruženích a registr práv a povinností, který bude shromažďovat informace o tom, jakou agendu a oprávnění jednotlivé úřady mají.
| Údaje v základních registrech |
|---|
| Registr obyvatel (správcem ministerstvo vnitra) – jméno a příjmení, datum, místo a okres narození či úmrtí, státní občanství, čísla elektronicky čitelných dokladů (občanek, pasů), odkaz na adresu bydliště v registru adres a nemovitostí. |
| Registr osob (správcem Český statistický úřad) – název obchodní firmy, právnické osoby či třeba občanského sdružení, číslo (nikoli jméno) osoby, která je vlastníkem, jednatelem či statutárním orgánem, místo sídla firmy odkaz na registr adres a nemovitostí, datum zahájení či ukončení činnosti, právní stav, IČO, atd. |
| Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (správcem katastrální úřad) – čísla parcel, adresy a názvy katastrů, ulic, obcí, měst, krajů, čísla popisná i orientační, typy stavebních objektů, data jejich dokončení, atd. |
| Registr práv a povinností (správcem ministerstvo vnitra) – informace o tom, které orgány veřejné moci mají na co právo (např. matrika může změnit jen údaje o datu narození) a které nikoli, výčet povinností daných úřadů, názvy jejich agend, evidence právních rozhodnutí o změnách údajů v základních registrech. |
Například když tedy někdo změní své trvalé bydliště nahlášením u obecního úřadu a pak půjde vyřizovat daňové přiznání nebo žádat o výpis z rejstříku, úředník na finančním úřadu či rejstříku trestů najde v základním registru novou adresu, aniž by mu bylo nutné předkládat jakýkoli dokument o změně adresy.
Stačí pouze ukázat číslo občanky a úředník vše potřebné v registru zjistí. Platit to bude u všech orgánů veřejné správy (tedy obecní a krajské úřady).
Systém základních registrů by dokonce v budoucnu mohl fungovat i tak, že občan v případě změny bydliště nebude muset běhat ani po soukromých poskytovatelích služeb, jako jsou elektrárny, plynárny, pojišťovny či třeba banky.
Bude totiž možné předat pracovníkovi obecního úřadu seznam institucí, kde by dotyčný chtěl nahlásit změnu, a úřad jim pak sám zašle výpis s novou adresou jeho trvalého bydliště do jejich datových schránek. Záležet však bude na vstřícnosti soukromých firem.
„Upřímně řečeno, nic nepůjde lusknutím prstu. Dá se předpokládat, že ten proces nějakou dobu bude trvat, a že tedy zřejmě nebudou všechny soukromé subjekty 1. července připraveny na tuto formu komunikace s občany a úřady, i když je to pro ně rovněž výhodné,“ uvedl Stiegler.
Možný problém s řidičáky?
Jiná je ale podle něj situace u všech státních úřadů či orgánů veřejné moci. Ty by měly být povinně schopny základní registry používat už v první den jejich fungování a zároveň se k nim připojit se svými agendami a systémy.
Týká se to například ministerstva dopravy, které spravuje registr všech řidičských průkazů. Šéf jeho tiskového oddělení Radek Holý k tomu ale Právu sdělil, že úřad zatím netuší, zda se mu technicky podaří už k 1. červenci propojit svou agendu se základními registry.
Jde přitom o důležitý moment. Dosud totiž musel každý občan žádat o řidičský průkaz na obecním úřadě v místě svého trvalého bydliště. Pokud by se ale resort dopravy zapojil do fungování základních registrů, vyřizování řidičáků by se rovněž výrazně zjednodušilo. Stačilo by zajít na jakýkoli obecní úřad, kde už by se tamní pracovník přes základní registry dostal k informacím potřebným pro vyřízení průkazu.
V každém registru jiné číslo
Úředníci se s novým systémem teprve seznamují. Zkušební provoz má být spuštěn až v dubnu příštího roku. Pojistkou proti zneužití osobních údajů by mělo být i to, že v každém ze základních registrů bude člověk veden pod jiným číslem, které bude neopakovatelné a bezvýznamové. Jediný, kdo je dokáže propojit dohromady, aby bylo jasné, že se týkají jednoho člověka, je registr zvaný převodník (ORG), jehož správu bude mít na starosti Úřad pro ochranu osobních údajů.
Ani jedno z nich přitom nebude muset občan nikdy znát. Jak už bylo zmíněno, vždy stačí na úřadě předložit občanku a na základě jejího čísla si úředník zjistí vše potřebné pro vyřízení věci.
Podle Stieglera se nyní uvažuje o tom, že všechny čtyři registry by měly dvě od sebe dostatečně vzdálená datová centra, a to pro případ výpadku elektrického proudu nebo živelní katastrofy.
Jejich umístění zatím ale není jasné. Kvůli bezpečnosti vytipované lokality je Stiegler nechtěl komentovat.