Článek
Do debaty se může široká veřejnost od rodičů přes učitele po akademiky zapojit na stránkách Národního pedagogického institutu. Strukturované dotazníky lze vyplňovat do konce května. Vedle toho bude ministerstvo organizovat kulaté stoly se zapojením odborných skupin.
Všechny připomínky by se měly zpracovat do září. Podle upravených podmínek by mohly školy začít vyučovat od školního roku 2025/26. Povinně od školního roku 2027/28.
„Opouštíme encyklopedické pojetí, které předpokládalo, že škola pokryje během základního vzdělávání například celou přírodní sféru v systematice rostlinných a živočišných druhů nebo uvede děti do dějin lidstva od pravěku do současnosti. Tento koncept postupně ustupuje před intenzivnějším ponorem do témat, na nichž je možné pochopit přírodní zákonitosti nebo společenské tendence,“ uvedl Bek.
Školy věří, že jsou připravené na rozvoj digitálních znalostí žáků
„Souvisí to i s technologickou proměnou, protože některá fakta lze vyhledat tak rychle, že není potřeba vzdělávat děti v detailních znalostech,“ dodal.
Zároveň zdůraznil další cíl revize programů, a to snižování nerovností ve vzdělávání. „To je problém, o kterém hovoříme od 90. let často. A je třeba hledat nástroje k tomu, abychom četli tendenci, která vede k rozdělování společnosti na dva světy, které spolu nejen obtížněji komunikují, ale kvůli čemuž také část dětí ztrácí šanci na adekvátní uplatnění v životě,“ konstatoval ministr.
Jeho náměstek Jiří Nantl (ODS) připomněl, že čtvrtina až 30 procent 15letých nedosahuje funkčních čtenářských a matematických gramotností, což komplikuje jejich možnosti se dále vzdělávat. A na tyto oblasti se bude klást obzvláště důraz.
AI se vyvíjí rychleji, než ji stačíme chápat, zní ze škol. Chystá se návod
Více praktičnosti, méně letopočtů
„Posun od faktografie k oborovým dovednostem znamená například to, že nyní se očekává v oblasti chemie, že žák umí nějaké základní druhy chemikálií. Do budoucna by měl dokázat popsat, jak se látky mění v lidském těle, jak živiny působí na lidské tělo, umět zdůvodnit podmínky užívání chemikálií, které se běžně používají v domácnosti. Zkrátka by měli mít poznatky pro svůj každodenní život,“ popsal Nantl.
S další ukázkou si přisadil Bek: „Když to zjednoduším, tak posun k rozvoji kompetencí znamená, že bych se býval byl nemusel učit vypočítávat letopočty básnické sbírky nástupce Otokara Březiny, ale možná bych se naučil rozumět jedné básni, nebo nedejbože kousek nějaké napsal.“
Českým deváťákům se do učitelství moc nechce
Nantl poznamenal, že navrhované změny vzešly ze složitých debat šesti stovek odborníků a z obdobných trendů v zahraničí.
Šéf Národního pedagogického institutu Ivo Jupa, jehož úřad na úpravách pracuje, poznamenal, že nové cíle vzdělávání nebudou představovat jen nové požadavky, ale i podporu. Jednou z nich budou modelové školní vzdělávací programy, aby učitelé snáze změny do výuky zapracovali.
Školy posílí psychickou odolnost žáků
Umělá inteligence jako osobní kouč duševního zdraví. Poradí, jak zvládnout stres a zlepšit náladu
