Končící Lidové noviny otiskly 36 významných titulních stran ze své historie

V elektronické podobě bude list pokračovat na adrese Lidovky.cz, kam bude i nadále přispívat část současných autorů. V redakci by měli podle médií zůstat zejména komentátoři a autoři přílohy Orientace, zhruba 40 lidí by však mělo o práci přijít.

Otištěné titulní strany připomínají mimo jiné úplně první vydání Lidových novin z prosince 1893, číslo ohlašující vznik samostatného československého státu, úmrtí Karla Čapka, vyhlášení protektorátu nebo poslední samizdatové vydání z prosince 1989. Z novodobé historie pak připomínají vstup ČR do NATO, povodně, útok teroristů na budovy „Dvojčat“ v New Yorku či smrt prezidenta Václava Havla nebo britské královny Alžběty II.

„Dnes končí samostatné vydávání tištěných Lidových novin, především v důsledku technologicko-společenských proměn. Sluší se však něco dodat: přesvědčení, že si úctyhodná značka i tentokrát nalezne nové cesty ke čtenářům,“ uvedl ve sloupku LN na titulní straně šéfredaktor Petr Bušta.

Lidové noviny jsou jedním z nejznámější českých deníků, poprvé vyšly 16. prosince 1893 v Brně. Asi nejslavnější éru zažily v době československé první republiky, kdy mezi jeho redaktory patřili známí čeští spisovatelé, včetně Karla a Josefa Čapkových či Eduarda Basse, který byl posléze i jejich šéfredaktorem. V roce 1989 se obnovené LN staly jedním ze symbolů sametové revoluce.

Poslední dobou se však deník potýkal s poklesem čtenosti i rostoucími náklady na tisk a distribuci. Za posledních pět let jim klesla čtenost o 43 procent na 114 000 čtenářů na vydání. Prodaný náklad ve stejném období klesl o 45 procent na 18 500 výtisků.

Mediální skupinu Mafra před časem převzala ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Spolu s Lidovými novinami a Mladou frontou Dnes skupina vydává mimo jiné i deník Metro nebo týdeník Téma.