Hlavní obsah

Koncesionářské poplatky jako dálniční známky, navrhuje Nacher

7:04
7:04

Poslechněte si tento článek

Veřejnoprávní média, Česká televize a Český rozhlas, by mohla dostávat peníze automaticky z rozpočtu, navázané na HDP, řekl v podcastu PoliTalk předseda mediálního výboru a poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher. Systém možného fungování koncesionářských poplatků přirovnal k dálničním známkám. Hnutí chce po volbách přijít se změnami, které se veřejnoprávních médií dotknou. Tvrdí, že média nejsou objektivní.

PoliTalk: Patrik Nacher (ANO)Video: Novinky

Článek

Když říkáte, že koncesionářské poplatky jsou nefér, chcete to platit ze státního rozpočtu. V čem bude rozdíl? Pokud se dnes vybere na koncesionářských poplatcích zhruba 10 miliard korun a vy těch 10 miliard korun vezmete ze státního rozpočtu, zase to zaplatí lidé.

Ve státním rozpočtu jsou peníze už jednou vybrané od lidí. My přece po nich nechceme, aby zaplatili o 150 korun na daních víc. Naproti tomu poplatek stejně podobně jako dálniční známka nebo správní poplatek, když jdete něco vyřizovat na úřad, je platba, která se nejmenuje daň, ale vlastně se jako daň chová a platí se navíc a má smysl tam, kde platíte navíc za něco, za co konzumujete, tu službu.

Poslanci řeší, zda se poplatek za ČT a ČRo po letech zvýší o 15 a 10 korun. Cynický podraz a korupce, tepe novelu Babiš

Domácí

Krásný příklad jsou dálniční známky. Chcete jezdit po dálnici, máte dálniční známku. Nejezdíte? Neplatíte. Koalice koncipovala návrh (o zvýšení koncesionářských poplatků - pozn. red.) tak, že je budou platit i ti, kteří média nesledují, nemají přístroj, anebo firmy podle počtu zaměstnanců. To znamená, že to vůbec nesouvisí s konzumací té služby, je to trestání firem, že mají hodně zaměstnanců. Já nevím, co je na tom nesrozumitelného.

Proč tedy hnutí ANO nenavrhne takový zákon, který by okruh poplatníků snížil? Proč řešíte to, že byste chtěli Českou televizi platit přímo z rozpočtu?

Protože to je trend na západ od našich hranic. My je neustále kopírujeme, tak proč bychom to nekopírovali i v této věci? Já jsem otevřen debatě na různé způsoby, jestli to platit ze státního rozpočtu, jestli se vrátit k původnímu konceptu koncesionářských poplatků tak, jak to bylo předtím, jestli z toho osvobodit některé skupiny, jestli to nenechat na dobrovolné bázi, aby to platili ti, co chtějí, na principu daňové asignace.

Těch variant je hodně. Jedna z těch cest je ze státního rozpočtu. Je to tak v sedmnácti zemích EU. Je zajímavé, že když je manželství pro všechny ve dvaceti zemích EU, tak je to velký argument pro vás novináře. A tady najednou ten argument neplatí.

Když se veřejnoprávní médium financuje ze státního rozpočtu, tak to budí obavy, že by vláda nebo Sněmovna, která o jeho rozpočtu bude rozhodovat, mohla toto médium ovlivňovat. Bude k vám kritické médium, když bude vědět, že rozhodujete o jeho rozpočtu?

To jste v podstatě teď popsala současný stav. Bude Česká televize kritická k současné vládě, která navrhuje zvýšit koncesionářské poplatky?

ČT i Český rozhlas jsou kritické i k současné vládě. Vycházejí tam kritické komentáře, ve vysílání má prostor opozice. Jak by měla být kritičtější?

Nebudu radit novinářům. Já vám tady říkám fakta, která jsou, a jak to vnímají lidi. A mám i čísla účasti koalice a opozice v tomhle období ve srovnání s minulým volebním obdobím. V tomto volebním období je na tom vládní koalice viditelně líp. To jsou čísla. A naproti tomu, vy mi dáváte jako argument, co by se dělo, kdyby byla televize závislá na vládě. Tím říkáte, že v sedmnácti zemích EU jsou to vládní televize?

Novináři nejsou nekritizovatelní. Myslím si, že člověk na to může říct nějaký názor.

Ne, to já neříkám. Ptám se, jestli si myslíte, že médium bude kritické k vládě, když bude vědět, že ta vláda rozhoduje o jeho rozpočtu.

Řeknu to takhle: bude úplně stejně kritické, jako je k současné vládě v momentě, kdy rozhoduje o výši koncesionářských poplatků.

Diskusi ve Sněmovně o České televizi spojujete také s kritikou, tvrdíte, že není objektivní. Kritizujete i některé konkrétní moderátory a novináře. Váš návrh proto působí jako pomsta. Není to tak, pane poslanče?

Je to o celém kontextu. Novináře ve veřejnoprávních médií nelze kritizovat? My politici jsme kritizováni 24/7 a já nevím, proč by tady měla být nějaká skupina, která by měla být vyčleněná, že se nemůže kritizovat. Novináři nejsou nekritizovatelní. Myslím si, že člověk na to může říct nějaký názor.

Konec ČT 1 a ČT 2? Česká televize a rozhlas se mohou po volbách od základu proměnit

Parlamentní volby

Diskusi o České televizi byste mohli vést k obsahu. Ale vy nehovoříte o tom, že by se měl měnit kodex novinářů, řešíte financování. Proč řešíte financování ČT, když kritizujete novináře ČT?

Nikde ve volební kampani ani ve volebním programu o zvýšení koncesionářských poplatků nebylo ani slovo. Takže za mě velký podvod na voličích. Zkoušíte, jestli, kdybychom vládli, dodržíme svoje sliby. Ministr (kultury Martin) Baxa po volbách říkal, že nebudou zvyšovat koncesionářské poplatky. A potom tři čtvrtě roku před volbami to navrhnou, to vyvolává dojem, že to je něco za něco.

Že jim to televize nebo Český rozhlas vrátí v horké fázi volební kampaně. Kdyby to bylo opačně, tak byste podezření neměla?

Pojďme redefinovat veřejnoprávní služby a přizpůsobit to roku 2025. 

Koncesionářský poplatek se nezvyšoval 17 let. Byla vysoká inflace, náklady se zvýšily…

Platí-li tento argument, tak to musí platit i jinde. Příspěvek na péči v prvním stupni se nezvedal taky 15 let, dokonce se snížil. A tahle vláda na to kašle. Řekněte to lidem, kteří se starají o lidi se zdravotním postižením.

Váš předseda Andrej Babiš oznámil, že jedna z prvních věcí, které by hnutí ANO v případě vítězství udělalo, by bylo sloučení ČT a Českého rozhlasu a financování těchto médií ze státního rozpočtu. Nemělo by se tedy spíš začít s novou definicí veřejnoprávního média?

Budeme se o tom bavit, až to budeme mít opravdu černé na bílém v programu. Co jsem nastoupil jako předseda mediálního výboru, udělal jsem k tomu dva kulaté stoly. Pojďme redefinovat veřejnoprávní služby a přizpůsobit to roku 2025. Třeba nám z toho vyjde, že to, co dneska musí ČT a Český rozhlas zajišťovat, se zúží, protože dneska už fungují jiné věci, které před 34 lety nebyly, a z toho se také zúží finanční náročnost.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodu článku nebo podcastových aplikacích.

Politické rozhovory o tématech, která hýbou společenským děním. Moderují Eva Mikulecká a Michael Rozsypal.

Odebírejte podcast také na Spotify, Apple Podcasts či na platformě Podcasty.cz a zapněte si upozornění na nové díly.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Výběr článků

Načítám