Komunita Vietnamců v Česku se dále uzavírá a stává se státem ve státě

Podle etnologa Stanislava Broučka z AV ČR je důvodem uzavírání vietnamské komunity vedle cizinectví také to, že je v Česku ekonomicky soběstačná.

Integrace se podle Broučka hodnotí podle znalosti jazyka, schopností orientovat se v české společnosti včetně kultury i legislativy a podle ekonomické soběstačnosti. V té jsou Vietnamci jako jednotlivci i jako komunita soběstační. Od toho se zároveň podle Broučka odvíjejí problémy.

„Velikou ekonomickou silou se komunita zaprvé velice rychle stratifikovala, to znamená, že má svoji elitu i střední vrstvy, které jsou početně nejsilnější, a také skupiny na okraji,“ řekl. Vietnamskou komunitu studuje a vědecky zkoumá přes 20 let. Letos vydal výsledky svého studia v odborné knize nazvané The Visible and Invisible Vietnamese in the Czech Republic.

Vietnamci se díky svým podnikatelským aktivitám stávají státem ve státě, říká vědec na základě výzkumu. „Zatím je to v náznacích, ale s finanční silou jde pochopitelně ruku v ruce i prestiž,“ poznamenal. Tato potřeba zviditelnění zesílila v červenci 2013, kdy se Vietnamci stali oficiálně v ČR národnostní menšinou. Po Ukrajincích a Slovácích jsou nejpočetnější skupinou cizinců, své počty v ČR sami Vietnamci odhadují na 100 tisíc lidí.

Češi na Vietnamce podle Broučka pohlížejí ve dvou extrémech, buď jako na velmi pracovité a bezkonfliktní lidi, anebo je podezírají z nekalého kšeftování nebo výroby drog.

„Vcelku jsou viděni jako nekonfliktní a v chudších oblastech ČR, kde obchodovali s laciným zbožím z Asie, některým nemajetným skupinám Čechů pomohli. V žádných jiných oblastech nebyli v obchodu přímo konkurentem české populace,“ popsal.

Broučkova kniha se zabývá pomocí Československa válkou postiženému Vietnamu (1958–1989) a sleduje vyrovnání vietnamské etnické skupiny v lokálním českém prostředí po 1990. Popisuje také ekonomickou prosperitu komunity na hranicích s Německem a proces uznání Vietnamců v ČR za národnostní menšinu.