Článek
„Její jednání jednoznačně vykazuje znaky trestného činu a nemělo by zůstat ze strany orgánů činných v trestním řízení bez povšimnutí,“ uvedla advokátka.
Klára Slámová ve Sněmovně
Semelová ve svém emotivním projevu na Olšanských hřbitovech, kde několik desítek převážně starších lidí vzpomínalo na únor 1948 a převzetí moci komunisty, vychvalovala 41letou totalitní nadvládu komunistů. „Únor 1948 a následující období 40 let nebylo zločinným režimem, ten nastal až po listopadu 89,“ řekla mimo jiné.
„(Tato etapa) znamenala sociální jistoty pro každého, rozvoj průmyslu a zemědělství, které k nám přijížděli obdivovat zahraniční odborníci, stejně jako kvalitní bezplatný systém vzdělávání či zdravotnictví. Růst ekonomiky, bytová výstavba, dostatek jeslí a mateřských škol, dostupná kultura. To byla 41letá historie, jíž dal impuls únor 1948 a vláda Klementa Gottwalda,“ prohlásila.
Na současných vládnoucích politicích nenechala Semelová v pátek nit suchou. „Členové vlády oceňují vrahy a převracejí všechny hodnoty lidstva,“ uvedla zřejmě na adresu bratří Mašínů. „Jen aby lidé nevyšli do ulic v takové síle, jako tomu bylo v únorových dnech 1948,“ dodala.
Chrání ji poslanecká imunita
Semelová je jako poslankyně chráněna poslaneckou imunitou a poslanci by museli její vydání do rukou zákona odhlasovat. „Otázkou je, jak se k tomu postaví Sněmovna. Nicméně předpokládám, že by měla být vydána k trestnímu stíhání,“ řekla právnička Slámová.
Podle advokátky je otázka právní kvalifikace jednání poslankyně v současné době nerozhodná. „Viděla bych to nejspíš na paragraf 405 (popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia),“ uvedla Slámová. Za to by Semelové hrozil trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky.
Projev by ale mohl být kvalifikován i jako porušení paragrafu 403 o propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. V tomto případě hraje podle Slámové v neprospěch poslankyně fakt, že věděla o přítomnosti novinářů, a tudíž předpokládala zveřejnění jejího projevu a rozšíření.
| Proslov Marty SemelovéVážené soudružky, vážení soudruzi, vážení spoluobčanéJako každý rok jsme se dnes sešli, abychom si připomenuli významné výročí únoru 1948. Datum, které je symbolem nové etapy naší historie, jež znamenala sociální jistoty pro každého, rozvoj průmyslu a zemědělství, které k nám přijížděli obdivovat zahraniční odborníci, stejně jako kvalitní bezplatný systém vzdělávání či zdravotnictví. Růst ekonomiky, bytová výstavba, dostatek jeslí a mateřských škol, dostupná kultura. To byla 41letá historie, jíž dal impuls únor 1948 a vláda Klementa Gottwalda.Na první místo se dostal člověk a jeho důstojný život. Ne peníze, moc, sobectví a tvrdé lokty, jak je tomu dnes. Socialistická společnost dala každému práci a domov. Na rozdíl od dnešního kapitalismu, který nechá umírat žebráky a bezdomovce na ulici a na svědomí má milióny nezaměstnaných, doprošujících se o almužnu ministra Drábka.Nemocní nemuseli stát před rozhodnutím, zda mají jít k lékaři a koupit si léky, nebo radši ušetřit peníze na zaplacení nájmu. Senioři měli jistotu, že tehdejší důchodový systém je nenechá padnout na kolena, studenti nebyli nuceni protestovat proti školnému. Únor 1948 a následující období 40 let nebylo zločinným režimem. Ten nastal až po listopadu 89. Tehdy důstojnost nahradilo ponížení, strach z nezaměstnanosti a obavy z toho, že díky stále většímu zdražování všech základních životních potřeb se rodina zadluží a přijde exekutor, který jim sebere všechno, co mají.Takzvaná daňová, zdravotní, sociální a důchodová reforma dostává totiž většinu lidí této země na či pod hranici chudoby. Na úkor této většiny si užívají novodobí zbohatlíci a manažeři podniků, z nichž mnohé dávno dovedli ke krachu. Pohádkové odměny se rozdávají kamarádíčkům na ministerstvech, zatímco běžný občan živoří. Zisky jdou do zahraničí, do soukromé sféry a bank. Obrovský majetek, který patří nám všem, rozdává Nečasova vláda církvi....„Členové vlády oceňují vrahy a převracejí všechny hodnoty lidstva. Jen aby lidé nevyšli do ulic v takové síle, jako tomu bylo v únorových dnech 1948. Já osobně jsem však přesvědčena o tom, že lidé nejsou slepí. Že si nenechají na sobě donekonečna takříkajíc dříví štípat a že se blíží doba, kdy tomu všemu řeknou dost. |