Článek
Některé z bodů jsou ale Andreji Babišovi proti srsti, s jinými by však nemusel mít problém. Komunisté navíc naznačují, že jsou ochotni ustoupit. Na získání důvěry by vládě ANO (78 poslanců) však pomoc KSČM s 15 mandáty stále ještě nestačila.
Včera seznámil se sedmi podmínkami šéf komunistů Vojtěch Filip prezidenta Miloše Zemana v Lánech. Filip ale zveřejnil jen několik z nich – referendum, čtyřletý program trvalého zvyšování minimální mzdy, valorizaci důchodů a ochranu přírodního bohatství mimo jiné tím, že by vodní zdroje přešly do vlastnictví státu, krajů a obcí.
Ostatní ze sedmi základních podmínek, které se Právu podařilo zjistit, jsou podle Filipa předmětem jednání. Zeman nenaléhal, aby od některých ustoupil. „On mě zná dost dlouho, aby se o to ani nepokoušel,“ řekl Filip.
Budeme tolerovat vládu, když bude nejhůř. O podpoře nebo koalici není řeč
„Je to jen v rovině návrhů. Neprojednal to žádný orgán strany ani poslanecký klub,“ řekl Právu místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Zdůraznil, že body vycházejí z předvolebního programu KSČM a jedná se spíš jen o náměty k jednání, nikoliv o podmínky.
Menšinový kabinet ANO komunisté podporovat nebudou. „My jsme řekli, že budeme tolerovat vládu, když bude nejhůř. O nějaké podpoře nebo koalici není vůbec řeč,“ sdělil Právu šéf klubu poslanců Pavel Kováčik.
ANO sice komunistům kývlo např. na zákon o obecném referendu, nedá se však očekávat, že by souhlasilo i s vyšším zdaněním velkého kapitálu.
„Jestli to bude cestou sektorové daně, daňové progrese, to je věcí otevřenou. Ale spravedlivé rozdělení daňového břemene a vyšší zdanění velkého kapitálu jsme zmiňovali před volbami,“ dodal Dolejš.
Babiš proti sektorové dani
Babiš sektorovou daň odmítal i za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), když s návrhem přišla ČSSD. „Pan Babiš speciálně v tomto punktu nereaguje. On vnímá požadavek obecného referenda, rozumí si s námi i v otázce církevních restitucí, byť je otázka, co s tím dělat,“ podotkl Dolejš. Podle něj by bylo možné zdanit ten majetek, který církvím ještě nebyl vydán.
Zdanění církevních restitucí se Babišovi zamlouvalo už v červenci 2016, když návrh jihočeského zastupitelstva pod vedením tehdejšího hejtmana Jiřího Zimoly projednávala vláda. Návrh počítal se zdaněním 59 miliard korun, které církve v každoročních zhruba dvoumiliardových splátkách postupně dostávají, a příspěvků na činnost církví.
Vedení ČSSD však tehdy plán odmítlo, protože lidovci by pak opustili koalici. Návrh ostře odmítly i církve. Restituce jsou jištěny nejen zákonem, ale i smlouvami církví s Nečasovou vládou.
Kováčik doplnil, že jedním z námětů, o kterém chtějí komunisté jednat, je také zákon o konečném poživateli výhod. Ten by měl zajistit výhodnou pozici státu i v případě, že bude například lithium těžit někdo jiný než česká firma či stát.
„Ochrana půdy, ochrana vody. To jsou také naše programové priority. Ale nedá se říci, že bychom tím něco podmiňovali,“ řekl Právu.
