Článek
„Komunistická strana Čech a Moravy nesouhlasí s rozhodnutím zastupitelstva městské části Praha 6 ze dne 12. září letošního roku o přemístění sochy maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva,” oznámil v sobotním stanovisku ústřední výbor strany. „KSČM na základě historických faktických událostí žádá, aby se vláda, ministerstva obrany a zahraničních věcí zasadily o zachování sochy maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6,” uvedli komunisté.
Ruské ministerstvo zahraničí v pátek prohlásilo, že rozhodnutí zastupitelů Prahy 6 může poškodit rusko-české vztahy a nezůstane bez odpovědi. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ruské výhrůžky a hrozby sankcemi odmítl, spor je podle něho třeba řešit věcnou diskusí.
„Pro KSČM je rovněž nepřijatelná pozice ministerstev obrany a zahraničí, která v tomto sporu nedokážou hájit historickou skutečnost a pouští se do spekulativních úvah, kdo hlavní město Prahu vlastně osvobodil a přinesl rozhodující podíl na osvobození celého Československa,” uvedli komunisté.
Praha 6: Sochu přemístíme
Zastupitelstvo Prahy 6 na svém čtvrtečním zasedání rozhodlo o přesunu sochy na jiné důstojné místo. Sochu Koněva v pražské Bubenči by měl nahradit památník osvobození Prahy.
Pro přemístění sochy hlasovalo 33 zastupitelů. Piráti navrhovali vyhlásit o soše referendum, to ale neprošlo. Zastupitelstvo má celkem 45 členů, radnici vede koalice TOP 09, KDU-ČSL, ODS a STAN.
Čtvrteční diskuze o pomníku maršála Koněva začala v 11 hodin dopoledne a skončila v 17 hodin odpoledne. Do debaty se kromě politiků zapojili občané Prahy 6 v rámci interpelací.
Maršálova socha, která byla odhalena v roce 1980, budí kontroverze a stává se terčem vandalů. Koněv se zapsal do dějin jako jeden z hlavních vojenských vůdců druhé světové války. Velel i sovětským vojskům - 1. ukrajinskému frontu - například i při osvobození části Polska a Čech, včetně Prahy.
Po válce se v 50. letech stal hlavním velitelem spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy. Řídil potlačení maďarského povstání proti komunistickému režimu v roce 1956. Jako velitel sovětských vojsk v Berlíně se pak Koněv také účastnil řešení druhé berlínské krize, kdy bylo město rozděleno zdí na západní a východní.