Článek
Alespoň tak o tom hovoří přichystaná Dohoda o podpoře vzniku a toleranci existence menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD po volbách 2017, do které Právo nahlédlo. Dohodu připravil předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle informací Práva o jejím obsahu hovořil také s prezidentem Milošem Zemanem.
„Strany souhlasí s tím, že KSČM má právo navrhnout obsazení některých funkcí, aby mohla po dobu působení tolerované vlády plnit svou kontrolní roli, zejména ve vnitřních a vnějších kontrolních orgánech centrálních orgánů a přímo řízených organizací, a to podle jednotlivých věcných částí programového prohlášení,“ píše se v dohodě.
Aktivní hlasy pro důvěru
O jaké pozice by mohlo jít, zatím není jasné. Jasné je, že se může jednat např. o desítky postů v kontrolních a dozorčích orgánech firem a institucí spadajících pod různé resorty, například finance, zemědělství, zdravotnictví či průmysl a obchod.
Týkat by se mohly energetiky, vodního hospodářství, ale třeba i zdravotních pojišťoven. To proto, že komunisté prosazují nezvyšování spoluúčasti pacientů či brojí proti možné privatizaci.
Ačkoli Filip hovořil o výhradách k některým členům současné vlády, jako třeba ministrům zemědělství Jiřímu Milkovi, spravedlnosti Robertu Pelikánovi, zahraničí Martinu Stropnickému, kteří by neměli být členy příštího kabinetu, do vlády své lidi KSČM navrhovat nechce.
Požadují však „konzultace o obsazení jednotlivých resortů mezi stranami dohody“.
Jasný je také postup komunistů týkající se tolerance vlády: podle dohody při hlasování o důvěře vládě všech patnáct poslanců za KSČM aktivně zvedne ruku pro.
KSČM se rovněž zavazuje, že nebude iniciovat návrh na vyslovení nedůvěry. K takovému návrhu je podle Ústavy potřeba 50 poslanců, přičemž aby vláda padla, je zapotřebí 101 hlasů ze dvou set.
Komunisté – bez bližšího upřesnění – rovněž prosazují závazek vlády, podle kterého bude kabinet na základě programového prohlášení předkládat zákony tak, aby stačily projít ve volebním období celým legislativním kolečkem. Tedy nejen Sněmovnou, ale i Senátem.
KSČM současně dává ruce pryč od návrhů z programu babišovců. „Hnutí ANO může prostřednictvím svých poslanců nebo prostřednictvím vlády předkládat i jiné návrhy ze svého programu, ale takové návrhy nemusí poslanci KSČM podporovat,“ uvádí se v dalším z ustanovení dohody.
Volné ruce pro vlastní nápady
Komunisté současně nechtějí mít svázané ruce v tom, že by nemohli předkládat své návrhy zákonů, které podle jejich představitelů sice vláda nemusí podpořit, ale neměla by je blokovat a měla by nechat na poslancích, jak o nich ve finále rozhodnou.
Příkladem mohou být zdanění náhrad z církevních restitucí, což vláda podpořila nečekaně rychle, takže ve Sněmovně už má návrh zákona za sebou první kolečko, které ale nezaručuje definitivní schválení.
Aby nezůstalo jen u slov, obsahuje navrhovaná dohoda o toleranci pravidelnou kontrolu jejího plnění, a to dvakrát ročně nebo na požádání jedné ze stran, a také tradiční dohodovací řízení. Přichází v úvahu při sporech. A pokud se nevyřeší, dohoda padá.
Dříve než ale dojde k hlasování o důvěře, musí se v programovém prohlášení vlády objevit programové body, na kterých se partneři spolu s komunisty jsou schopni shodnout.
„Nemůžeme dosáhnout úplného programového kompromisu,“ připustil v uplynulých dnech Filip s tím, že neshoda zůstala v daňových otázkách, partneři mají také rozdílný pohled na zahraniční a bezpečnostní politiku.
Podle poslance KSČM Jiřího Dolejše naopak shoda panuje v otázkách valorizace minimální mzdy, důchodů či zajištění zvýhodněné dopravy pro děti a seniory. „Je to také otázka zdanění náhrad v rámci církevních restitucí nebo přijetí zákona o obecném referendu,“ potvrdili Právu ve shodě Dolejš spolu se šéfem klubu Pavlem Kováčikem.