Článek
„Nějakou formu nemocí srdce a cév u nás mají téměř tři miliony obyvatel – jejich počet rok od roku roste. Na tomto trendu se rapidně podílí obezita, kouření a nedostatek pohybu. Češi prožívají až 15 let života v nemoci, a protože je náš systém plně solidární, stojí péče o ně desítky miliard korun ročně,“ popsal Ošťádal.
Dostatečná prevence by přitom mohla snížit počet nemocných a také dosáhnout prodloužení života ve zdraví. „Bohužel česká populace se na rozdíl od západních evropských zemí nezapojuje aktivně do péče o vlastní zdraví. Je to historická věc, 40 let komunismu v nás nastolilo určitou pasivitu a víru, že naše zdraví je věc ostatních a že se lékař postará,“ nebral si servítky kardiolog.
„Češi se stále drží starých návyků, nechtějí se měnit a podílet se na rozhodování o vlastní budoucnosti. A to platí jak v primární prevenci, tak i poté, co k nějaké srdeční či cévní příhodě dojde,“ konstatoval Ošťádal s tím, že například hodnoty cholesterolu, který se ukládá v cévách a způsobuje kornatění tepen, si nechá změřit jen polovina rizikové populace.
O větším důrazu na informování lidí, že každý má své zdraví z velké části ve vlastních rukou, budou kardiologové debatovat na víkendovém sjezdu v Brně. Představí tam i nové postupy přístupu k pacientům.
„Nová doporučení pro léčbu srdečního infarktu kladou mimo jiné velký důraz na individualizaci léčby. Mnohem agresivněji léčíme relativně mladého, jinak zdravého pacienta s prvním infarktem, a jinak člověka, který má řadu jiných přidružených chorob a vyšší riziko komplikací spojených s léčbou,“ dodal Ošťádal.
V zimě řádí infarkty častěji než v létě. Vyvolá je i námaha
