Článek
Soud se zabýval námitkami občanského sdružení a člověka vlastnícího nemovitost poblíž plánované trasy. Ti brojili proti územnímu plánu Mikulova a Zásadám územního rozvoje Jihomoravského kraje v části dotýkající se koridoru plánované dálnice D52 v obchvatu Mikulova. S námitkami nepochodili u brněnského krajského soudu, Nejvyšší správní soud jim ale dopřál sluchu.
Senát v čele s Jitkou Zavřelovou totiž zrušil rozsudek krajského soudu a nařídil, aby byly námitky stěžovatelů projednány znovu a lépe. „Krajský soud se totiž blíže nezabýval „výběžky“ z plochy vymezující koridor pro plánovanou dálnici, ačkoliv na tyto „výběžky“ navrhovatelé výslovně v řízení před krajským soudem upozorňovali a tvrdili, že v těchto místech koridor překračuje limit 200 metrů stanovený v zásadách územního rozvoje,“ stojí ve zprávě Nejvyššího správního soudu.
Krajský soud bude muset prozkoumat, proč byly tyto výběžky vůbec do územního plánu zaneseny. „Konkrétně posoudí, zda se jedná o výběžky pro záměry, které budou dopravní součástí tělesa dálnice D52 či zda se jedná o stavby, které budou muset v důsledku stavby tělesa dálnice D52 vzniknout, jako odvodňovací kanály či mosty pro okolní komunikace,“ rozhodli soudci.
Vysvětlení by měl soud požadovat po Mikulovu. „V tomto ohledu by město mělo důvod vzniku těchto výběžků náležitě a konkrétně osvětlit, hodlá-li svůj územní plán obhájit. Doposud totiž existenci výběžků v soudním řízení konkrétněji nevysvětlilo,“ upozornil Nejvyšší správní soud.
Naopak v části týkající se námitek proti krajským Zásadám územního rozvoje nebyli odpůrci dálnice úspěšní. Stejně tak Nejvyšší správní soud souhlasil s tím, že se územní plán dostatečně zabýval vlivem plánované dálnice na konkrétní složky životního prostředí.
Dálnice do Vídně by u Nových Mlýnů mohla vést nad vodou
