Komise hodnotící vládu v době koronaviru nemá kritizovat. Ale zasednou v ní největší kritici

Vznik dočasné hodnotící komise odsouhlasilo už 3. června 136 ze 160 přítomných poslanců. Vybrali devět členů, z nichž každý náleží k jedné sněmovní partaji, už ale nestihli zvolit předsedu komise. K tomu by se měli zákonodárci dostat snad na příští schůzi. Pak by komise mohla začít pracovat a hodnotit.

Kromě Stanjury, Kovářové a Ferjenčíka v ní zasednou Tereza Hyťhová (SPD), Jiří Běhounek (ČSSD), Stanislav Juránek (KDU-ČSL), Jiří Mašek (ANO), Vlastimil Válek (TOP 09) a Jiří Valenta (KSČM).

Asi nejvýraznějším dlouhodobě aktivním a kritickým hlasem je poslankyně STAN Věra Kovářová. Ta je zároveň z celé dolní komory parlamentu současnou rekordmankou v počtu interpelací. Jen na premiéra jich za toto volební období podala 49, přičemž 43 z nich pronesla za řečnickým pultem.

Dalších několik desítek jich adresovala zbytku členů kabinetu. Z toho 65 jich dostali ministři, kteří v době koronavirové krize byli nejvíce vidět, tedy ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

„Vnímám to tak, že si komise shrne, co bylo, nebylo a co se povedlo a nepovedlo. A může kdyžtak dát nějaký výstup vládě a dotaz, zda na něčem pracuje,” řekla Novinkám Kovářová s tím, že příští vláda to bude mít hodně těžké v důsledku krize a dění okolo deficitu státního rozpočtu.

„Naopak to nevnímám jako prostředek boje. Pokud někdo chce kritizovat, tak bude, já to tak prostě neberu. Ale myslím si, že úplně není na škodu nějaká forma kritiky. Byly samozřejmě okamžiky, kdy to bylo dobré, a pak taky, kdy se něco nepovedlo,” řekla Kovářová.

Babiš v březnu v rozhovoru se Schillerovou, který zachytila kamera České televize, označil Kovářovou za „bestii“, za což si vysloužil kritiku a STAN po něm pro svou poslankyni požaduje omluvu. Premiér to pak vysvětloval tím, že nešlo o urážku, ale o popsání jejího „tahu na branku a urputnosti“. Kovářová se už dříve dostala do přestřelky s premiérem například kvůli kapacitám mateřských či základních škol.

Zatímco například dvěma europoslancům Mikuláši Peksovi (Piráti) a Tomáši Zdechovskému (KDU-ČSL), které ve shodné době Babiš nazval vlastizrádci kvůli upozorňování na jeho možný střet zájmů, se premiér už omluvil, Kovářové nikoliv.

V těchto dnech vláda čelí kritice hlavně kvůli plánovanému navýšení schodku státního rozpočtu z již schválených 300 miliard korun na půl bilionu. Většina opozičních stran to odmítá podpořit, protože vláda nepředložila, kam mají peníze ze schodku jít, a zároveň nedoložila, kolik peněz a kam zatím na pomoc už poslala. O novele státního rozpočtu od úterního rána jednají poslanci v rámci mimořádné schůze Sněmovny.

Mezi členy komise je také poměrně častý tazatel a pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík, kterého lze rovněž označit za kritika premiéra i jeho kabinetu. Na pět výše zmíněných členů vlády namířil v tomto volebním období přibližně dvě desítky interpelací. Na březnové jednání Sněmovny například Ferjenčík přišel na protest proti Babišovi ve vězeňském úboru, na hrudi měl číslo 25085, což odkazuje na číslo spisu agenta Bureše ve svazcích StB. Ferjenčík se ale o předsedovi vlády vyjadřuje kriticky i normálně, hlavně v souvislosti s ekonomickými tématy.

Přestože Stanjura vládu interpeluje oproti předchozím dvěma zmíněným poslancům málo, i on si občas nejde pro kritická slova na adresu Babiše a vlády daleko. Přesto by komise podle něj neměla být kritická. Stanjura by se také mohl stát předsedou komise, podpořit ho plánují například Piráti.

„Nemá to sloužit jako kritika, ale opravdu na vyhodnocování, abychom dostali přesné informace, které programy jsou úspěšné, zda v nich uspějí velké firmy, střední, malé, osoby samostatně výdělečně činné a podobně,” uvedl Stanjura při schvalování komise a volbě členů začátkem června.