Kolik Afghánců bude chtít v ČR zůstat, není jasné

Hamáček po schůzce uvedl, že zatím hejtmany nepožádal o konkrétní pomoc ve smyslu, aby například nabídli ubytování nebo jiné podobné věci. Případnou pomoc s integrací cizinců by ale v budoucnosti uvítal.

„Situace je aktuálně taková, že my nikam nespěcháme a nejsme pod žádným časovým tlakem, protože ti, co přijeli do České republiky, nastoupili karanténu, jsou v objektech armády a budou se muset rozhodnout o budoucnosti. Ministerstvo vnitra s nimi povede pohovory a až po těch pohovorech bude jasné, zda a o kolik žadatelů se budeme starat,“ uvedl Hamáček.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek nechtěl o budoucnosti Afghánců spekulovat. „Nyní probíhá procedura pobytových víz, jsou samozřejmě všichni v karanténě. Je potřeba zjistit, jaké mají plány,“ řekl Babiš s tím, že někteří mají rodiny v jiných zemích a ptali se například na Německo.

Babiš také nechtěl prozradit, kolik záchranná akce stála peněz. „Nepočítali jsme to, šlo o životy,“ uvedl.

Ministr prý na schůzce jihočeského hejtmana požádal, aby ostatním hejtmanům vysvětlil fungování státního integračního programu. Každá pomoc při případné integraci Afghánců pak podle něj bude vítána.

„Nežádal jsem po panu hejtmanovi byty nebo něco takového. Spíš šlo o to, abychom nějak nastavili proces výměny informací, abychom si říkali, jak se situace vyvíjí. Kdyby se ukázalo, že je zde vůle, ochota a možnost pomoci, tak my ji samozřejmě přivítáme,“ řekl Hamáček.

Hejtman Kuba označil aktuální situaci za extrémně mediálně vyhrocenou. „Je to samozřejmě přirozené, když se všichni díváme na záběry z kábulského letiště, kde se lidé snaží dostat z té země. Je naprosto jasné, že se český stát musí o tyto lidi postarat, ale nemělo se to dělat za svitu televizních kamer, ale měla by to být maximální politická práce,“ uvedl Kuba.

Je přesvědčený o tom, že by se případná integrace Afghánců měla uskutečnit v tichosti, a varoval před tím, aby se zveřejňovaly podrobné informace o rodinách, místě jejich bydliště nebo sousedech. Důvodem je zajištění bezpečnosti těchto lidí.

„Nepočítejme s tím, že tihle lidé budou mít v budoucnu jen přátele,“ podotkl Kuba.

Vnitro začne s vyřizováním případných žádostí o azyl až poté, co se afghánští spolupracovníci rozhodnou, zda chtějí v Česku zůstat. Udělení mezinárodní ochrany by podle Hamáčka mohlo být poměrně rychlé, protože jsou jasně dané okolnosti, že těmto lidem hrozí v zemi jejich původu reálné nebezpečí.

„Musíme počkat na konec karantény, pak přistoupíme k individuálním pohovorům. Nechci, aby to vypadalo, že nějak ovlivňuji ten proces, ale pokud se podíváte, jaké jsou podmínky a rizika, které slouží k udělování azylu, tak je to docela jednoznačné,“ zdůraznil Hamáček.

Za základ integrace pak Hamáček označil bydlení a zaměstnání pro tyto lidi. Podporu, doprovod a další služby zajišťovaly při integraci v minulých přesídlovacích programech neziskové organizace. Podle Hamáčka s nimi bude stát spolupracovat i teď.

„Vždycky je nejprve potřeba dotáhnout do konce ty věci, které se týkají dokumentů a statusu těch cizinců, teprve poté je možné začít integrovat,“ uzavřel Hamáček.