Kolem dětí poklízí školníci i kuchařky. Ředitelům chybí na platy

Práci chybějících pozic tedy leckde zajišťují pracovníci, kteří takovou náplň nemají v popisu práce.

„Od prosince jsem sháněla uklízečku na plný úvazek. Po dvou měsících se mi podařilo někoho sehnat, ale objevila se nová kritéria pro financování, z nichž vyplynulo, že jí celý úvazek nemohu dát. A zkrácený nepřijala,“ popsala Novinkám ředitelka Mateřské školy Hlubočepy v Praze 5 Lenka Bohuslavová.

Její školka s 84 dětmi sídlí v historické budově, na jejíž úklid bylo podle starších kritérií zapotřebí alespoň 1,1 úvazku, tedy deset hodin práce denně.

„Každý, kdo odpoví na inzerát, chce celý úvazek, ale na to nemám peníze,“ povzdechla si. A přestože právě v hlavním městě našly útočiště před válkou tisíce ukrajinských matek bez možnosti uplatnění ve vyšších kvalifikacích, ani ty si nemohou zkrácený úvazek dovolit.

„Hrubý plat je kolem 20 tisíc korun, ale ta práce je opravdu náročná. Není to jako v základní škole, kde mohou být na pár hodin, tak aby bylo ráno vše uklizené. My je tam potřebujeme po celý den,“ řekla Bohuslavová.

Například už po ránu je třeba pomáhat při běžných komplikacích, kdy se třeba dítě pozvrací, počůrá nebo si učitelka potřebuje odběhnout.

Ve třídách se totiž učitelé překrývají jen na několik hodin denně, ale drobotinu nelze ani v případě nouze nechat bez dozoru.

Do toho je nutné neustále udržovat prostory v čistotě, připravovat spaní, uklízet lůžka, průběžně čistit záchody.

„Ve školkách dělají uklízečky tvář školy, dostávají se do kontaktu s rodiči a musí na ně být spoleh i při tom hlídání,“ vylíčila.

Všechny popsané činnosti za uklízečku vykonává od prosince školnice, kterou odnedávna ještě doplňuje pomocná kuchařka. V rámci odměn si rozdělují zkrácený úvazek určený pro uklízečku.

„Školnici si hýčkám. Je to Ukrajinka, má zde školní byt, a proto tady je, ačkoli jí nad hlavou dupou děti a soukromí si moc neužije,“ přiblížila.

Ve svízelné situaci je více škol, ukázala anketa školských odborů mezi pěti tisíci školami od mateřských po střední.

Třetina uvedla, že byla nucena propustit, nebo se na to chystá, alespoň jednoho nepedagogického pracovníka. V dalších pěti procentech přicházejí ředitelé o dvě až tři pozice.

A těsná nadpoloviční většina uvedla, že nedostala peníze na neobsazené pozice jako ředitelka z Hlubočep.

Vláda se původně dohodla, že nepošle školám peníze na pokrytí 7500 pozic nepedagogických pracovníků, mezi něž patří i třeba hospodářky, účetní či správci IT.

Vláda nakonec přislíbila dodat 800 milionů korun, které by měly pokrýt na 2500 úvazků. Zbylých 5000 úvazků je podle resortu neobsazeno a nemají nárok.

Jenže o peníze si měly školy žádat v rámci tzv. dohodovacích řízení na krajských úřadech. Ale podle šéfa Asociace ředitelů ZŠ Luboše Zajíce byly podmínky nesplnitelné.

„Dopadlo to tak, že kraje oznámily, že pokud jsou peníze na tarifní platy, tak nebudou nic dorovnávat,“ řekl Novinkám. Podle jiných zdrojů si kraje kladly podmínku, že o peníze navíc může žádat pouze škola, které se snížil rozpočet.

Takových je ale málo. Letos se mají navýšit mzdy učitelům v průměru o 2500 měsíčně. Jejich tarify však zůstaly na stejném a mnohým ředitelům nezbyde než rozpouštět peníze určené na vyšší odměny kantorů do odměn mezi nepedagogické pracovníky.

A podle ankety odborů až třetina škol nemá ve svém rozpočtu zahrnuty peníze na platy nejméně jednoho učitele.