Kojenecké ústavy končí. O všechny děti bude postaráno, hlásí ministerstvo

„Situace všech dětí je vyřešená. Nemůže se stát a nestane se, že by se některé z dětí ocitlo na ulici,“ uvedla pro Novinky Barbora Křižanová z iniciativy 8000 důvodů, která se věnuje dětem v ústavní péči.

Ještě na jaře evidovalo MPSV 309 dětí umístěných v dětských domovech pro děti do tří let. Většina z nich ovšem byla starší, než název ústavu napovídá. V ústavu zůstaly například proto, že se pro ně nenašlo místo jinde. Na začátku listopadu se počet pohyboval okolo 80 dětí.

Asi 40 procent dětí se vrátilo do vlastní rodiny nebo náhradního rodinného prostředí, uvádí resort. „Další část přešla do jiného typu zařízení. Jen několik desítek zůstalo ve stejných ústavech, které se ovšem od 1. ledna změní například na dětský domov, poskytovatele dlouhodobé lůžkové péče a podobně,“ dodala Křižanová.

„Děti zůstanou v některém typu ústavního zařízení pouze v omezeném množství případů, například kvůli svému zdravotnímu stavu,“ řekl Novinkám mluvčí ministerstva Jakub Augusta. „Nepůjde však o kojenecké ústavy,“ dodal.

Nejvíce se úřady potýkají s případy, které zahrnují vícečetné sourozenecké skupiny nebo postižené děti. „Ministerstvo poskytuje asistenci v asi 30 případech. Je ale jasné, kam tyto děti po 1. lednu budou směřovat a platí, že se nemůže stát, aby ze dne na den nějaké dítě přišlo o péči,“ ujistil Augusta.

Kojenecké ústavy zaniknou díky novele schválené v roce 2021. Většina z nich projde proměnou a nabídne jiný typ služeb.

„Jen dva nebo tři ústavy skutečně skončí. Zbylé se změní na domov pro lidi se zdravotním postižením zaměřený na děti, nebo se budou věnovat dlouhodobé lůžkové péči. Řada z nich bude poskytovat odlehčovací služby pro rodiny pečující o dítě s postižením. Další si zaregistrovaly malý dětský domov,“ vysvětlila ředitelka odboru rodinné politiky, ochrany dětí a sociálního začleňování na resortu práce Petra Kačírková.

„Máme stále velký počet dětí, které jsou odebírány z rodiny. Zároveň děláme málo pro to, aby se to nedělo,“ řekla Kačírková. Zdůraznila hlavně potřebu podpory preventivních služeb, díky nimž lze tomu předcházet.

Navýšen by podle ní měl být například počet programů zaměřených na kompetence rodičů. „Aby rodiče věděli, že dítě má chodit pravidelně do školy, má dostávat svačinu atd. Může jít o rodiče, kteří sami vycházejí z ústavní péče nebo nefunkční rodiny,“ vysvětlila. „Pokud těm rodinám pomůžeme, je to pro stát i pro děti to nejlepší,“ dodala.

Jak vyplývá ze zprávy MPSV, v Česku jsou děti z rodin odebírány především ze sociálních důvodů, jako je zanedbání základních potřeb, nevyhovující bydlení a obtížná finanční situace rodiny. „Velmi potřebujeme především dostupné bydlení. Již dnes různé programy dokazují, že i velmi složité rodiny si s patřičnou podporou dokážou bydlení udržet,“ uzavřela Kačírková.