Kojenecké ústavy brzy skončí. Stále v nich zůstávají desítky dětí

„Situace se rychle vyvíjí ze dne na den. Na začátku listopadu zbývalo podle sčítání v dětských domovech pro děti do tří let okolo 80 dětí,“ uvedla pro Novinky Barbora Křižanová z iniciativy 8000 důvodů, která se věnuje dětem v ústavní péči.

„Už v listopadu šlo zejména o to, že jejich umístění zatím nebylo dáno definitivně nebo se čekalo na nějaké rozhodnutí,“ vysvětlila.

V domovech pro děti do tří let, jinak označovaných za kojenecké ústavy, pobývají i čtyřleté, pětileté nebo starší děti, byť by tam měly být jen ty nejmenší. Kojenců nebo batolat bylo v ústavech málo už na jaře a většina už našla nový domov. Vrátily se zpět k rodině, do pěstounské péče nebo přešly do jiných dětských domovů.

Z těch, které ještě čeká přemístění, je většina starší tří let.

„Situace zbylých dětí se průběžně řeší podporou rodiny nebo hledáním vhodných náhradních rodin, případně umisťováním v jiných pobytových službách, pokud to vyžaduje kupříkladu zdravotní stav dítěte,“ doplnil mluvčí resortu práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Kojenecké ústavy neboli domovy pro děti do tří let v závěru prosince ukončí provoz.

Osm malých dětí čeká ještě do konce roku přesun například z Dětského centra v Plzni, vážně nemocné děti ale zůstanou v centru i po 1. lednu, doplnila ředitelka Jana Tytlová. Naopak třeba v Dětském centru v Kladně je už situace vyřešena a v péči tam zůstávají jen děti ve vážnějším zdravotním stavu.

„U dětí, jejichž zdravotní stav to vyžaduje, bude nutné po začátku roku zajistit lůžkovou péči na základě souhlasu zákonného zástupce,“ zdůraznila Křižanová.

Na přemístění dětí před definitivním zrušením kojeneckých ústavů se přitom pracuje už od roku 2021, kdy politici rozhodli o zákazu ústavní péče pro nejmenší děti do tří let.

Ještě letos na jaře bylo v těchto ústavech 309 dětí, z nichž jen třetina byla mladší tří let. Vyplývá to ze zprávy MPSV.

Do ústavní péče se dostávají děti převážně kvůli sociálním důvodům nebo obtížné situaci rodiny při zajištění bydlení. I když se teď daří většinu nejmenších dětí umístit do jiného typu péče, za čtyři roky to budou domovy řešit znovu.

„Od roku 2028 by měla být věková hranice pro umístění dětí do ústavní péče zvýšena na 7 let a pro tyto děti se alternativy hledají už nyní,“ řekla Křižanová. S úpravou počítá i MPSV a podle Augusty se na ni průběžně připravuje.

Po ukončení provozu se část kojeneckých ústavů přeměnila na zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dětské domovy, sociální služby zaměřené na rodinu nebo centra komplexní péče.

První s kojeneckými ústavy skoncoval Zlínský kraj v roce 2016. Proměnou před rokem prošel také ústav v Olomouckém kraji. Kojenecké ústavy již neexistují ani v Pardubickém kraji. Centrum komplexní péče by mělo podle plánů Kraje Vysočina vzniknout kupříkladu v Dětském centru v Jihlavě.

Podle Křižanové je pro udržení dětí v rodinách klíčové, aby byl schválen zákon o podpoře bydlení a rodiny byly více podporovány. „Aby k odebrání dětí například z důvodu bytové nouze nedocházelo,“ zdůraznila.

Na potřeby systémových změn – třeba zvýšení počtu pěstounů, zajištění větší sociální a zdravotní podpory pro rodiny s postiženými dětmi – upozorňuje dlouhodobě i úřad veřejného ochránce práv. V roce 2022 bylo podle MPSV v náhradních formách péče, tj. nejen ústavní, umístěno téměř 29 tisíc dětí.