Článek
Politikům vládní koalice v Česku už nestačí jen vládnout, začali válčit mezi sebou. Vrbík a Bielesz sebou mrskli do bezpartijního prostoru, Kalousek nevynechá jedinou příležitost k temným výhrůžkám, Škromachovo vyhrožování je naopak úplně jasné. Kdo se zajímá o politiku, mohl to čekat, a vlastně se tomu nikdo moc nediví. Odborníci si s tím nevědí rady, protože aktualizovat ochranu proti politikům nikdo neumí.
Liberální a konzervativní členové koalice dělají v poslední době všechno, aby donutili sociální demokraty zaklepat na komunistické dveře. Ti zatím tvrdí, naposledy ústy Stanislava Grosse, že ať se v koaliční domácnosti stane cokoli, ČSSD ve svém programu komunistům ustupovat nebude.
Moc tomu nerozumím. Jak si to místopředseda představuje?
Špidla a Gross například přijdou ke Grebeníčkům a poprosí tam o pár hlasů pro zákon o registračních pokladnách. Není vyhnutí, protože několik zběhlých unionistů opět zatouží po televizních kamerách a z lidovců je polovina trošinku pro a polovina trošinku proti. Grebeníček nemá námitek, my na levici si přece musíme pomáhat, ale za to, Vláďo a Stando, musíte odtroubit zákon o evropském zatykači, který by náš národ ponořil ještě hlouběji do toho evropského eintopfu, jak říká můj přítel pan prezident, a to my komunisté nemůžeme dovolit. Že tento zákon vyžaduje Evropská unie? Nevadí, my jsme se do ní jediní necpali.
Nevím, kde se bere u vedení ČSSD jistota, že účelovou spoluprací nad jednotlivými zákony budou ze svého programu ustupovat méně, než kdyby šli s komunisty do oficiálního spojení, tichého nebo hlučného, pod značkou "většina 111". Při prosazování zákonů "napříč spektrem" bude úplně stejně platit něco za něco. Ústupky budou možná nenápadnější, leč stejně zničující.
Sociální demokraté mají teď pro vládnutí v podstatě jedinou zbraň - mohou vyhrožovat předčasnými volbami. Nikoli opozici, ale pánům Vrbíkovi a Bieleszovi, kterým by se v takovém případě na věčné časy rozplynula vidina poslaneckého platu.
PRÁVO 9. března 2004